Pondělí

15. července 2024

Nyní

26°

Zítra

24°

Svátek má

Vlci se už zabydleli v nejvyšších českých horách Krkonoších

3. 10. 2023

page.Name
Vlk je v Krkonoších doma. Od počátku tohoto roku, kdy se vlci začali v Krkonoších opět objevovat, lze téměř s jistotou konstatovat, že se nejvyšší české hory staly domovem vlků. Svědčí o tom za poslední půl rok více než stovka hlášení, kdy laická veřejnost i pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) podávali zprávy o přímém pozorování vlků či nálezech pobytových znaků.

Podle specialistů na vlka obecného zasahují do českých Krkonoš dvě teritoria, po kterých se pohybuje šest až jedenáct vlků. Letos bylo dokonce na polské straně potvrzeno rozmnožování u smečky obývající východní část Krkonoš. „Nejčastější pozorování máme hlášeno z okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna, z Harrachovska i Rýchor, tedy prakticky z celého území národního parku. Právě na území Krkonošského národního parku lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému příslušného biotopu pro jejich existenci,“ uvedl Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP.

Výskyt vlků Správa KRNAP průběžně monitoruje ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Její experti se v projektu LIFE WILD WOLF speciálně zaměřují na blízká setkání lidí a vlků, která byla letos v Krkonoších opakovaně hlášena. Pracovníci Správy KRNAP i MENDELU instalují fotopasti, evidují hlášení veřejnosti a mapují pobytové znaky, jako jsou stopy nebo trus, který postupně prochází genetickou a potravní analýzou. Díky tomu se ví, že vlci, kteří se v Krkonoších pohybovali, jsou nejen ze středoevropské, ale i z karpatské populace.

„Vlk je schopen překonat velkou vzdálenost za krátký čas a není pro něj problém přeběhnout celé Krkonoše za pár hodin. Máme k dispozici řadu snímků z fotopastí. Identifikace jedinců u vlků ale není tak jednoznačná, jako například u rysů se specifickým vzorem skvrn na srsti,“ řekla zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová. Monitoring vlků v KRNAP se stále rozvíjí. V zimě pracovníci KRNAP přistoupí k prvnímu plošnému mapování šelem a pokusí se získat ucelenější údaje k výskytu vlků na území parku, k počtu území a i početnosti podle počtu stopních drah.

„Přirozeně vnímáme obavy zdejších hospodářů o jejich zvířata. Jsme s nimi v aktivním kontaktu a snažíme se neustále hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci zlepšovat. Nyní dokončujeme vývoj aplikace, díky které budou informováni o pozorování vlků v jejich oblasti. Musíme hospodářům také pomáhat získat dotaci na lepší zabezpečení stád,“ vysvětlil Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park. Podle potravních hospodářských zvířat tvoří jen minimální podíl analýzy vlčího jídelníčku. Německá studie z roku 2016 hovoří o 1,1 procenta, za to srnci a další kopytníci převažují. „Platí však a nic se nezmění na tom, že vlk je vrcholový predátor a pochopitelně se ani hospodářským zvířatům nevyhýbá,“ dodal Jansa.

Při setkání s vlkem je třeba být obezřetný, protože jde o divokou šelmu. Návštěvníkům Krkonoš se doporučuje, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. „Důrazně žádáme, aby nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivyknout vlky na to, že člověk je zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití,“ upozornil mluvčí Správy KRNAP.

Při setkání s vlkem je tedy nutné ponechat mu únikový prostor a neuzavřít mu možnost utéct. Není třeba se ale příliš bát, neboť zvíře nejprve zkoumá, zda pro něj člověk představuje nebezpečí. Pokud ho chce návštěvník Krkonoš zaplašit, stačí hlasitěji tlesknout rukama, aby ho vlk slyšel. Vlk má své místo v přírodě iv naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se postupně začínají vracet a plnit svou predátora. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP