Divoká prasata jsou zvědavá i hravá, občas ale hladová a škodí v lesích

V posledních letech přibývají v lesích oblasti, kde početné populace prasat významně ovlivňují úspěšnost obnovy lesních porostů a působí značné ekonomické ztráty. Škody na lesních porostech způsobené prasaty divokými v České republice v roce 2019 dosáhly výše 75 milionů korun. V této části je však zahrnuta pouze hodnota sadebního materiálu. Skutečná škoda, která zahrnuje i ztrátu dřevoprodukčních a dalších funkcí lesa, zbytečně vynaložené náklady na zalesnění a ochranu sazenic je proto ještě výrazně vyšší.

Prasata ve vyšším počtu mohou během zimy zkonzumovat veškerý opad atraktivních semen, a tím znemožnit přirozenou obnovu porostů. Další škody na porostech vznikají okusem mladých jedinců, odíráním kmenů a kořenových náběhů a významné jsou i nepřímé škody v lesích, jako poškozování oplocení, výsadeb či povrchu lesních cest. S ohledem na aktuální kolaps smrkových porostů ve střední Evropě a nutnost obnovy lesů na obrovských plochách roste i význam dalšího škodlivého působení prasete, kterým je systematické likvidování vysázených sazenic. Mladé stromky jsou nejzranitelnější během prvních pár let po výsadbě.

Toto chování prasat je sice známé dlouho, ale prakticky se nevyskytovalo a teprve v posledních letech se místy objevilo ve značném rozsahu. Prase se tak přiřadilo k dalším faktorům komplikujícím obnovu porostů, jako je snížená životaschopnost sazenic vlivem nedostatku srážek, vymrzání či okusu přežvýkavci. Prasata škodí nejčastěji na čerstvě vysázených sazenicích, které vytahují nebo vyrývají a někdy na nich okusují kořeny a jindy nechávají ležet bez toho, že by se jimi živila.

Vzhledem k obtížnému předpokladu rizika poškození a neexistujícím metodám ochrany je důležité objasnit faktory, které prasata k poškozování výsadeb motivují a vyzkoušet možnosti ochrany výsadeb s cílem omezit dopady chování prasat na lesní ekosystémy. Studiu tohoto problému se věnovali vědci z Výzkumné stanice Opočno, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ( VÚLHM ) a Mendelovy univerzity v Brně. Na základě získaných poznatků zpracovali metodu preventivních opatření proti škodám prasetem divokým na sazenicích dřevin.

Cílem jejich práce bylo analyzovat faktory, které ovlivňují riziko poškozování výsadeb dřevin prasetem divokým a navrhnout prakticky uplatnitelné způsoby preventivních a ochranných opatření. Metodika se zabývá zhodnocením aktuálního významu škod, popisem chování prasat při poškozování dřevin, dynamikou vzniku škod v průběhu roku a vlivem těchto prostředí, jež také hrozí vznikem škody. Součástí jsou návody na opatření, které účinně snižují riziko vzniku škod včetně zhodnocení a rentability.

Vědci zjistili, že škody působené prasaty na výsadbách mají dvě hlavní příčiny – hlad a zvědavost či hravost. V prvním případě jde prasatům o získávání potravy, kdy sazenice využívají jako nouzový zdroj živin. Škody vznikají z hladu černé zvěře, která sazenice vytahuje či vyrývá a konzumuje kořeny i se substrátem. Takto poškozené sazenice mají ukousané kořeny, které prasata důkladně rozžvýkají a posléze vyplivují zbytky na půdní povrch v blízkosti jamky. Jde o méně častou příčinu poškození, ke které dochází pouze v omezené míře. Tyto škody nejčastěji vznikají na konci zimního období a na jaře, kdy jsou omezeny ostatní zdroje potravy.

Druhý typ poškození vzniká z přirozených vlastností prasat prozkoumat půdu v ​​kombinaci s jejich zvědavostí a hravostí. Takové chování se může objevovat kdekoliv a vůbec na tom nezáleží, zda mají prasata nadbytek či nedostatek potravy. Nejčastěji se s tímto typem setkáme těsně po výsadbě, kdy prasata jdou prozkoumat čerstvě nakypřenou půdu. V tomto případě je sazenice více méně nezajímají a škody vznikají zejména tak, že je při prorývání nakypřené půdy mimoděk vyryjí a nechají nepoškozené ležet.

Vědci v metodice na základě mechanismu motivace prasat k takovému chování objasňují faktory, které riziko ovlivňují, a navrhují preventivní opatření, jež mohou riziko škod snížit. Dalším aspektem, který se díky řešení projektu podařilo objasnit, je fakt, že vyrývání sazenic lesních dřevin prasetem divokým nemá souvislost se substrátem ani způsobem pěstování. Důvodem rytí není ani samotný kořenový systém, jelikož vysazené vrbové proutky byly poškozovány více než klasické sazenice.

V lesnické praxi se dosud tento typ poškození neřešil zejména z důvodu jejich malého a těžko předvídatelného rozsahu. Občasné vyrytí sazenic bylo za snesitelných nákladů napravováno a nebylo potřeba hledat a provádět nějaká speciální opatření. Z toho důvodu byl tento problém opomíjen a chybí jak podrobná analýza příčiny tohoto chování prasat, tak návody na praktické kroky, jak škody omezovat. Navrhovaná metodika tuto mezeru zaplňuje a dává lesnickým podnikům nástroj, s jehož pomocí je možné zvolit vhodný postup pro snížení ztrát způsobených prasaty na výsadbách lesních dřevin.

Zásadní inovací je navržení nových repelentních přípravků obsahujících karbid vápníku, které se vyznačují vysokou účinností, snadnou aplikací a příznivou cenou. Vědci o účinnosti samotného karbidu při doporučené dávce 30 gramů na jednu sazenici, případně využití hnojiv obsahujících látky karbid při dávkování účinné látky 30 gramů na sazenici. Hnojiva kromě repelentního účinku navíc zlepšují půdní podmínky, které jsou pro růst sazenic lesních dřevin zásadní.

Metodika vznikla v rámci řešení projektu Nástroje a opatření pro minimalizaci poškozování kořenů školkařských výpěstků po výsadbě prasetem divokým. Metodika preventivních opatření proti škodám prasetem divokým na sazenicích dřevin je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2023/08/LP_2_2022.pdf

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Foto: archiv VÚLHM