První zásady regulace invazních nepůvodních druhů míří na dvě škodlivé rostliny

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo Zásady regulace pajasanu žláznatého a bolševníku velkolepého v republice, jsou to první dva z plánovaných 20 druhů. „Dostal se do první desítky Evropu zamořujících invazních druhů, které se podepisují na ztrátě její druhové rozmanitosti. Poté, co se někde objeví první kvetoucí rostlina bolševníku velkolepého, zjara jsou kolem ní desítky malých semenáčků. Ty pak znemožní růst dalším druhům,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Tato rostlina je dominantní i vzrůstem, dorůstá několika metrů. Kromě negativního dopadu na biodiverzitu způsobuje bolševník velkolepý zdravotní rizika. Obsahuje totiž nebezpečné látky, které mohou u citlivých osob způsobit popáleniny až třetího stupně. „V České republice se proto snažíme o jeho úplné vymýcení,“ uvedl ministr. Zcela zásadní je u tohoto druhu zamezit kvetení, respektive dozrání nové várky semen a jejich šíření dále do krajiny.

Další druh, pajasan žláznatý, se řadí mezi vysoce invazní nepůvodní druhy Evropy i Severní Ameriky. Dokáže likvidovat přírodní ekosystémy, obsazuje přírodní cenná území, ničí i lidské aktivity, narušuje stavby a dopravní infrastrukturu. I tento druh má nezanedbatelné zdravotní dopady, například záněty kůže.

Cílem České republiky je tento invazní nepůvodní druh také vymýtit. V případě provádění zásahů vůči invazním nepůvodním druhům je zapojení vlastníků, nájemců a uživatelů pozemků včetně zvláštních užívacích práv, jako jsou právo myslivosti či rybářství podle zákona o ochraně přírody krajiny, vztaženo k „běžné péči“ o pozemky v rozsahu, v němž je taková opatření provést a lze je spravedlivě požadovat.

„Běžná péče“ se liší podle druhu a způsobu využití pozemku i podle charakteru hospodařícího subjektu, povinností a oprávnění, kterými disponuje. Například státní organizace zajišťující správu pozemků nebo obecní a městské organizace pečující o zeleň disponují zpravidla potřebnou technikou nebo oprávněním k profesionálnímu použití prostředků na ochranu rostlin a v jejich případě tedy bude rozsah opatření realizovaných v rámci „běžné péče“ odlišný proti jednotlivým fyzickým osobám.

„Bližší podmínky uplatňování zásad regulace budou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny stanovovány na regionální úrovni místně příslušným orgánům ochrany přírody. To znamená, že je vydáván krajské úřady, správy národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nebo újezdní úřady, a to formou opatření obecné povahy. Tato opatření budou aplikovat prioritu určené zásadami na celostátní úrovni a specifikovat konkrétní lokalitu či území, tedy konkrétně kde a případně kdy se má systematicky regulovat či eradikací v daném regionu začít,“ představuje navazující kroky orgánů ochrany přírody vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Michal Servus.

(hyš-lj)
redakce@prirodatv.cz
Foto: MŽP