Ve Žďárských vrších se po téměř dvě stě letech narodila vlčata

Díky průběžným údajům o poloze mohou podrobně sledovat životní projevy vlčí rodiny. Kromě údajů o využívání prostředí nebo reakcí na rušení se dozvídají i důležité údaje o potravě vlků. Kromě toho například vědí, že během Gagatova pohybu na českém území nebyla z míst, kterými prošel, hlášena žádná škoda na hospodářských zvířatech. Vybraná místa delšího pobytu byla ve spolupráci s Hnutím DUHA prověřována s cílem nalézt zbytky potravy.

„Proto víme, že potravu vlka tvoří především srnec, prase divoké nebo jelen, tedy druhy, které dnes působí rozsáhlé škody na zemědělských kulturách i lesích. Ve své domovině ve středním Polsku lovil také bobry,“ vysvětluje zoolog Petr Műck z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Památník u obce Koníkov ve Žďárských vrších připomíná, že poslední vlk na Českomoravské vrchovině byl zastřelen v roce 1830. Dvě stě let zde pak vlci nežili, až nyní se do Žďárských vrchů postupně vracejí.

V minulých letech se v oblasti objevili migrující jedinci, letos se zde poprvé narodila vlčata. Zásluhu na tom má vlk Gagat, pocházející ze středního Polska. Odborníci z polské nadace  SAVE Wildlife Conservation Fund ho loni na jaře odchytili a vybavili vysílačkou. Právě díky spolupráci s polskými kolegy se nyní daří podrobně sledovat pohyb celé vlčí rodiny. Ochranáři oblast výskytu vlků ve Žďárských vrších neustále monitorují pomocí fotopastí a díky GPS obojku mají každodenní přehled o jejich pohybu.

V listopadu minulého roku se tehdy dvouapůlletý vlk Gagat vydal ze svého domova směrem k jihu. Jeho cestu, o které jsme informovali již na jaře, komplikovaly především dálnice, které představují překážku pro většinu zvířat. Přesto se po několika týdnech dostal do České republiky. I zde jeho další pohyb limitovala dopravní infrastruktura. Při cestě na jih narazil na dálnici D1, která ho dovedla až na okraj Prahy, zde byl nucen změnit směr a podél dálnice D11 se vrátit na východ.

Přes Žďárské vrchy došel až do oblasti Králického Sněžníku. Během tohoto neuvěřitelného putování, kdy ušel hustě osídlenou krajinou téměř tisíc kilometrů, vyhodnotil lesnatou oblast Žďárských vrchů jako vhodnou pro založení rodiny. V březnu se proto ještě jednou vydal do oblasti Králického Sněžníku, aby si odtud přivedl partnerku. V květnu se pak ve Žďárských vrších, v rozsáhlé mlazině pod vyvráceným smrkem, narodila vlčata.

„Z oblastí, kde vlci žijí již delší dobu, víme, že jejich návrat do naší krajiny není vždy bezproblémový. Především nedostatečně zabezpečené chovy ovcí a koz mohou pro vlky představovat lákadlo a snadný zdroj potravy. Proto se pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR snaží kontaktovat místní chovatele a s nimi vhodné řešit preventivní zabezpečení pastvin. Je velmi důležité, aby se k nám dostávaly všechny informace o pozorování vlků. Jen tak se můžeme snažit předcházet konfliktům a nalézat cestu k nejméně problematickému soužití s ​​vlkem,“ vyzval Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Další informace o návratu vlků do české krajiny na  www.navratvlku.cz .
(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Jan Kuchynka, archiv AOPK ČR