Zvyšování rozmanitosti v krušnohorských lesích, hlasujte pro letošní projekty
7. 8. 2023

Postupně se daří budovat velkoplošné lesy, které svou skladbou a nepasečným hospodařením odpovídají měnícím se klimatickým podmínkám v našem podnebí, společně se zaváděním Německem inspirované naháňky. Hlavní dosah projektu nyní leží v přenosu zkušeností při množství odborných exkurzí vyvolaných úspěchem projektu.
Co opatření řeší
Druhově a prostorově rozmanitý les se dokáže lépe vyrovnat se všemi riziky klimatických změn. Má lepší prokořenění půdy, lépe zadržuje vodu a má funkční koloběh živin v systému. Takový les je odolnější vůči biotickým škůdcům, protože každý škůdce je vázán jen na určitou dřevinu či věkové stadium. Mechanicky lépe odolává větru i sněhu. Při extrémních povětrnostních jevech vždy přežijí některé dřeviny a věková stadia a rizika plošných rozvratů jsou tak menší.
Cílem projektu je zajistit tento odolný typ lesa v centrálním Krušnohoří. Realizace spočívá ve dvou hlavních oblastech: vytvoření kostry adaptačních dřevin, jako zdroje přirozené obnovy v další generaci lesa, a zásadní snížení stavů býložravé zvěře, která svou početností obnovu lesa znemožňuje.
Důležitou součástí byl přenos zkušeností z úspěšného přechodu lesa z Německa do Čech a po tamním vzoru vybudování lovecké infrastruktury pro snížení stavu zvěře. Cílem je také vzdělávání odborné i laické veřejnosti v tématu přípravy lesa na klimatickou změnu.
Jak to funguje
Význam vybraného řešení spočívá v její komplexnosti a dlouhodobosti. Do Božího Daru jej přinesl Karel Picura, místní lesní správce. Bylo mu jasné, že jedním opatřením se toho příliš nezmění. Pokud chceme udělat A (změnit druhovou skladbu), je třeba zajistit B (odrůstání vysazených dřevin), k tomu je třeba C (snížit stavy býložravé zvěře), a to nejde bez D (posedů a střeleckých linií) i E (změny nastavení systému myslivosti) , k tomu je potřeba F (změnit zákon o myslivosti), a to není možné bez G (změny společenského klimatu). Tento projekt se snaží ovlivnit všechny podmínky nutné k realizaci bodu A.
Aby se změnila druhová skladba lesa (kroky A a B), změnil Karel Picura systém hospodaření na nepasečný, který je pro naše klimatické podmínky vhodnější, než pasečný. Na ploše 48 hektaru vysázel 6900 jedlí, buků, javorů a jeřábů v individuálních ochranách. Na 1000 kusů smrků nechal zavést ochranu proti loupání. Cílový model lesa je tek zvaná hercynská směs zahrnující vždy třetinový podíl odrůd jedle, buku a smrk. Tato směs je omezena na skladbu lesa s ohledem na zvýšení průměrných teplot.
Realizace kroků C, D, E v oblasti myslivosti pokrývá rozlohu 400 hektaru patřících městu Boží Dar. Na tomto území zavedl Karel Picura využívání velkoplošných naháněk se slíděním po německém vzoru. Tento styl honitby je méně stresový pro zvěř oproti českému. Autoři postavili 80 nových posedů a vyřezali střelecké linie v délce 16 kilometrů.
Pro vzdělávání odborné i laické veřejnosti (krok G) proběhlo ve spolupráci s Pro Silva Bohemica a ANW Sachsen úvodní česko-německá exkurze s názvem Krušné hory, jedno pohoří, dva přístupy k lesu i zvěři. Díky jejímu velkému úspěchu následovaly další odborné exkurze. Pro laickou veřejnost bylo vybudováno šest nových informačních tabulek. Naučnou stezku navštíví ročně 27 tisíc návštěvníků, o tabule se zajímá přibližně čtvrtina, tedy šest až sedm tisíc lidí.
Hlavní dosah projektu leží v přenosu zkušeností. Exkurzí vyvolaných projektem se zúčastnily již stovky lesníků z celé republiky, velkoplošné naháňky desítky myslivců. Ekonomický efekt se dostaví během několika desetiletí prostřednictvím stabilnějšího a odolnějšího lesa.
Původní stav
V lesích centrálního Krušnohoří převládají stejnověké smrkové monokultury. Původní smíšené lesy byly vykáceny při zdejší intenzivní těžbě stříbra. Výsadba nové pestřejší dřevinné skladby je limitována stále příliš vysokými stavy spárkaté zvěře, která obnovu lesa jinými dřevinami dříve nebo později sežere. Obranná opatření ve formě oplocení nebo chemických nátěrů jsou velmi nákladná a pouze dočasná řešení. Obnova lesa ve smyslu jeho přípravy na klimatickou změnu úzce souvisí s počty spárkaté zvěře.
Po Klokočné je ve finále soutěže inspirativních adaptačních projektů Adapterra Awards další čistě lesnický projekt: Zvyšování rozmanitosti v lesích Centrálního Krušnohoří. Jde o lesy města Božího Daru, kde je dlouholetým odborným lesním hospodářem Karel Picura, který je rovněž autorem projektu.
Finálové projekty 2023 – Hlasovat můžete zde
(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Vojta Herout