Data ukázala nárůst stavů přemnožené spárkaté zvěře, znemožňuje obnovu lesů

Alarmující jsou také údaje o reálných stavech, které ukazují na podhodnocenost mysliveckých hlášení a na nefunkčnost současného mysliveckého hospodaření, které brání obnově lesů po kůrovcové kalamitě i dosažení klimatických cílů České republiky. Informace o vykazovaných početních stavech populace spárkaté zvěře v zemi přináší „myslivecká statistika“ za tak zvaný myslivecký rok od 1. dubna roku 2021 do 31. března roku minulého. Její data přebírá a zveřejňuje Český statistický úřad.

V „myslivecké statistice“ uváděné „sčítané“ počty spárkaté zvěře jsou založené na silně podhodnocených údajích od myslivců, přesto výrazně převyšují nejvyšší zákonem povolené, normované stavy. Skutečné stavy spárkaté zvěře v lesích i zemědělské krajině jsou však ještě několikanásobně vyšší, lze je spočítat metodou zpětného výpočtu podle vzorce doporučeného ministerstvem zemědělství. Srovnání normovaných stavů s počty zvěře oficiálně přiznanými mysliveckými subjekty a získanými stavy ukázalo absolutní selhání mysliveckého hospodaření.

Reálné stavy jelena evropského jsou 5,6 krát vyšší než zákonem povolené a 3,1 krát vyšší než počty přiznané, daňka skvrnitého jsou 5,7 krát vyšší než zákonem povolené a 2,2 krát vyšší než počty přiznané, invazních jelenů sika jsou 33 krát vyšší než zákonem povolené a čtyřikrát vyšší než počty přiznané, muflonů jsou 2,7 krát vyšší než zákonem povolené a 1,3 krát vyšší než počty přiznané. Pouze u srnčí zvěře reálné počty nepřekračují normované stavy. Vzhledem k obrovské rozloze lesů poškozených kůrovcem, ale srnčí zvěř stejně na mnoha místech způsobuje poškození mladých stromků tak výrazné, že limituje pestré skladby lesů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesa vyčíslil roční škody způsobené spárkatou zvěří na lesích na sedm miliard korun.

Lesníci, zemědělci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě upozorňují, že současný zákon o myslivosti nefunguje. Bez jeho změny a následného snížení stavů spárkaté zvěře není možné obnovit pestré a zdravé lesy. Miliardy investované státem a soukromými vlastníky do zalesňování a obrovského množství semenáčů z přirozené obnovy končí v žaludcích přemnožené zvěře. Rovněž ministerstvo zemědělství uvádí ve Zprávách o stavu lesa a lesního hospodářství ČR, že „z pohledu ochrany lesa není pochyb, že obnova lesa bez snížení stavů spárkaté zvěře a efektivní chemické a mechanické ochrany lesa nebude možná.“

Platforma organizací požaduje ve veřejném zájmu především nastavení rovnováhy mezi početností spárkaté zvěře a krajinou, transparentní plánování lovu spárkaté zvěře v závislosti na způsobených škodách a jeho vykonatelnost: vysoké škody = vysoký odlov, přiměřené škody = udržování stabilní populace, nízké škody = možný počet zvýšení spárkaté zvěře. K tomu je nezbytné i posílení práv vlastníků pozemků: umožnění lovu majitelům a pachtýřům pozemků a snížení minimálních výměrů pro vytvoření vlastní honitby. Invazivní asijský jelen sika, který se kříží s naším jelenem evropským, by neměl být chován ve volné přírodě, ale jenom v oborách.

Jak uvedl Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, jedna z hlavních příčin současných dlouhodobých problémů s přemnoženou zvěří a obrovskými škodami na státním i soukromém majetku je především státní zapouzdřený systém lidové myslivosti, který i 30 let po revoluci stále funguje co nejvíce odděleně od vlastnictví půdy a od zemědělského a lesního hospodaření. „Neochota současných představitelů myslivosti smysluplně jednat o námi navrhovaných změnách, jejichž cílem je potřebné rozšíření počtu lidí, kteří chtějí myslivosti na vlastnickém principu věnovat, je alarmující a podle našeho názoru i podle mnoha zahraničních zkušeností je zcela neudržitelná. Čím déle se budou změny odkládat, tím hůř pro všechny. Záchrana české myslivosti spočívá v jejím přizpůsobení reálným podmínkám. Věřím proto, že koaliční vláda splní své sliby a mysliveckou legislativu tímto směrem upraví,“ řekl.

Richard Podstatzký-Thonsern, místopředseda Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR, prozradil, že majitelé lesních i zemědělských pozemků mají největší motivaci předcházet škodám na vlastním majetku. Umožněme jim více se zapojit do mysliveckého hospodaření. Dlouhodobá praxe ukazuje, že v honitbách vlastních, kde je spojena péče o les s mysliveckým hospodařením, nedochází k ohromným škodám od zvěře. „Je třeba snížení minimálních výměrů u honiteb vlastních na 250 hektarů a tím umožnit dalším majitelům pozemků hospodařit se zvěří! Tato změna přímým výkonem práva myslivosti právě těm, kteří se o hospodaření v krajině aktivně zajímají a jsou zpravidla ve svém hospodaření nejvíce postihování vznikajícími škodami zvěří. Požadavek SVOL by tak přispěl k řešení regulace přemnožené spárkaté zvěře,“ sdělil Podstatzký-Thonsern.

Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA, se domnívá, že selhání poslanců v předchozím volebním období, když nakonec neschválili novelu mysliveckého zákona, se našim lesům i nám všem krutě vymstilo. „Přemnožená spárkatá zvěř na většině území republiky nadále spásá všechno přirozené zmlazení a neochráněné sazenice listnáčů a jedlí, takže lesy se na mnoha místech obnovují zase jenom smrkem, který zvěři tolik nechutná. Celkové roční škody se pohybují kolem sedmi miliard korun. Mladé stromky vysázené za miliardové dotace končí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře,“ poznamenal.

Podle Milana Hrona, předsedy Pro Silva Bohemica, po volání po reálnějším způsobu nastavení výše odlovu se zdá, že v tomto bodě došlo ke shodě. „Otázkou ale zůstává, kdo bude lovit, když noví zájemci o myslivost zejména z řad vlastníků pozemků nedostávají v současném návrhu zákona prostor k uplatnění, a zda se podaří zavést rozumné prokazování odlovu, aby se nelovilo jen na papíře. Prakticky stejná situace už tu přitom byla naposledy v roce 2019, kdy jsme byli předchozí vládou premiéra Babiše a Českomoravskou mysliveckou jednotou ubezpečování, že situaci zvládnou. Dnes je rozdíl pouze v tom, že stavy zvěře opět narostly,“ tvrdí.

V novele zákona o myslivosti, výkonu Karla Kříže, výkonného místopředsedy Českého svazu ochránců přírody, jsou nutné nejen změny, které pomohou vyřešit neúnosné škody zvěře na lesích, ale také neopodstatněné uvádění chráněných druhů v seznamu zvěře. „Ač jsou v seznamu zvěře například kočka divoká či holub doupňák, tedy o ně myslivci podle zákona musí pečovat, ve skutečnosti se tak samozřejmě neděje. Jejich ochrana zajišťuje pouze zákon o ochraně přírody a krajiny. Uvedení takových druhů, je jich celkem 34, v seznamu zvěře v praxi naopak jejich ochranu komplikuje,“ dodal Kříž.

(hyš-am)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto