Ekologové kritizují ministra, prý rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích

Ministerstvo zemědělství však na jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné. Nařízení podle nich umožní, že zemědělec si nově bude moci tak zvané „neprodukční plochy“, jako jsou krajinné prvky či úhory, čistě formálně vyčlenit z luk a pastvin místo z orné půdy, aniž by se v krajině cokoli fyzicky změnilo.

Mnozí zemědělci v rámci vyčlenění těchto tří procent nebudou muset vytvořit žádné nové plochy na orné půdě. Právě ve zpestření rozsáhlých ploch orné půdy novými prvky byla hlavní naděje a smysl opatření. Již tak slabé ambice zemědělských dotací od schválení dostaly velkou ránu a sliby z programového prohlášení vlády o vyčlenění 10 procent zemědělských ploch pro přírodu do roku 2030 by se rozplynuly.

Zemědělci navíc za splnění těchto podmínek získají peníze nejen v rámci základních plateb, ale i v rámci speciálních environmentálních plateb, tak zvaného celofaremního ekoschématu, jehož cílem by mělo být výrazně zlepšit stav životního prostředí v zemědělské krajině. Stav životního prostředí se přitom zhoršuje, ubývá například polního ptactva, půda je stále více ohrožena erozí.

Ekologické organizace navíc tvrdí, že je skandální také netransparentní postup, kterým ministerstvo na poslední chvíli změnu prosadilo. Do mezirezortního připomínkového řízení v prosinci minulého roku ještě vložilo nařízení, které vyčlenění ploch z luk a pastvin neumožňovalo. Vyhovělo až připomínky zemědělských organizací, o takto zásadní změně však již veřejně neinformovalo a neumožnilo ani diskuzi. Podle výroku ministerstva zemědělství o změně vědělo i ministerstvo životního prostředí, ale nepodařilo se mu dosáhnout významnějších úprav.

Změna nařízení umožní převést louky a pastviny na zelené úhory, což není nic jiného než travnatý porost, který se pouze nesmí hnojit, poséct či spásat. Samotnou možnost vyčlenit jako plochu pro přírodní zelené úhory přitom ministerstvo minulý rok umožnilo také až po tlaku zemědělců. Původně navrhovalo pouze tak zvané nektarodárné kvetoucí úhory. Tyto změny tak umožňují hlavní ekologický prvek nových zemědělských dotací postupnými kroky výrazně rozmělnit.

Tato změna přitom není jediným oslabením ekologických ambicí v posledních týdnech. Podobně netransparentně také ministerstvo rozhodlo o omezení povinnosti maximální velikosti monokultur na 10 hektarů na půdě ohrožené erozí. Oproti původním čtyř procentům orné půdy se nyní bude vztahovat zhruba jen na 2,5 procenta. Omezení se naopak původně mělo od roku 2024 rozšířit na zhruba 16 procent půdy.

Podle Martina Rexy, koordinátora zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, se vlk nažere a koza zůstane celá. Nic jiného tato změna provedená na poslední chvíli prý není. „Plochy pro přírodu vzniknou na papíře, ale v krajině se v podstatě nic nezmění. Jsme postupem ministerstva zemědělství skutečně šokováni. Zkrátka přijdou nejen polní ptáci, včely nebo zajíci, ale také občané, kteří tyto dotace platí a kteří budou čím dál víc doplácet na to, že stát takto uhýbá z řešení, jež kvůli klimatickým změnám i úbytku biodiverzity musíme udělat,“ uvedl.

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl, že práce na nové zemědělské politice začaly už v polovině roku 2018 a měla přinést zlepšení environmentálního stavu zemědělské krajiny a právě do povinného vymezení neproduktivních ploch vkládaly ochranářské organizace velké naděje. „Po čtyřech a půl letech jednání a schválení dokumentu v Bruselu předkládá ministerstvo zemědělství ústupek, který možná ocení někteří zemědělci, ale k oživení orné půdy nepřispěje,“ myslí si.

Jak se vyjádřila Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, zdálo se, že co posvětila Evropská komise, už je dané a pro tuto chvíli neměnné. „Ministerstvo zemědělství mluvilo o nutnosti naplnění ducha environmentálních opatření. Zdánlivě drobné úpravy předkládaného nařízení vlády však přinášejí významnou změnu a ducha opatření jednoznačně vykrádají. Zdá se, že se na polích ani v novém období Společné zemědělské politiky se mnoho nových druhově pestrých prvků neobjeví,“ dodala.

(hyš-am)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto