Update cookies preferences

Pondělí

17. února 2025

Nyní

-3°

Zítra

-2°

Svátek má

Na neudržovaných loukách v osadě Jizerka probíhá žádoucí pastva

12. 2. 2023

page.Name
Vrátit loukám druhovou pestrost. To je cílem pastvy na dlouhodobě neudržovaných loukách v osadě Jizerka, která leží na malé náhorní plošině v srdci Jizerských hor a je tamní nejvýše položenou osadou.

Celé území se překrývá s evropsky významnými lokalitami (EVL) Rašeliniště Jizerky  a  Bukovec. Jedním z předmětů ochrany jsou druhově bohaté smilkové louky, které vznikly a udržovaly se díky tradičnímu lučnímu hospodaření v minulosti. Od té doby je však většina pozemků již desítky let neobhospodařována. Kvůli chybějící péči začaly louky postupem času degradovat a druhová bohatost se vytratila.

Ve zchudlém porostu nyní dominují trsy trávy smilky tuhé společně s ostrůvky expanzivní ostřice třeslicovité. Oba dobře tolerují prostředí chudé druhy na živiny. Zejména na plochách s výskytem ostřice navíc prostor pro další druhy omezuje vrstva stařiny s mocností až 10 centimetrů. Chudost luk je patrná již na první pohled. Efekt dobře vystihují slova místních: Jizerka nám postupně šedne.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) se pustila do plánování a realizace obnovy těchto smilkových luk s cílem návratu jejich druhové bohatosti. Prostřednictvím nového projektu Jedna příroda, zaměřeného na péči o lokalitu Natura 2000, s financováním z  Programu péče o krajinu nyní již druhým rokem probíhají na Jizerce opatření na podporu předmětu ochrany místních EVL. 

Pro nastartování procesů obnovy byla zvolena obnovní pastva skotským náhorním skotem (Highland Cattle). „Obnovní“ znamená intenzivní, ale krátkodobá. Stádo složené z 15 kusů skotu v průběhu léta mění své působení každých zhruba 7 až 14 dnů podle individuálních potřeb dané lokality na dílčích plochách s rozlohou do jednoho hektaru.

Náhorní skot se jeví pro tento způsob zásahu jednoznačně nejvýhodnější. Jeho využití v drsném prostředí osady Jizerky má oproti jiným zvířatům mnoho výhod. S dlouhou a hustou srstí odolává zdejším povětrnostním podmínkám a nevadí mu zamokřené plochy. Není selektivní spásač. Přijímá i stařinu a méně stravitelné druhy bylin a trav. Je dostatečně těžký, aby kopyty rozrušil drn, čímž se uvolňuje prostor pro nové druhy rostlin. Nedochází tedy pouze k zahušťování současného porostu. Toto plemeno navíc není nutné odčervovat a do prostředí tak nejsou obsaženy toxické látky. Také je vhodnější do oblasti s možností výskytu vlka. To vše představuje výhody například oproti ovci.

Cílem managementu není změnit plochy na pastviny. Pastva se využívá pouze jako nástroj k obnově bohatých lučních porostů s kvetoucími druhy, jako jsou například  prha arnikavšivec lesníhořcezvonky  či  jestřábníky. Úkolem pastvy je především redukovat vrstvu uložené stařiny, narušit souvislý drn a vytvořit obnažené plochy holé půdy. Tím se vytvoří prostorové příležitosti pro uchycení požadovaných druhů. Dalším důležitým vlivem pastvy na porost je dodání a zpřístupnění ztracených živin. Ty se ve výkalech hromadí na malých ploškách, kde mohou začít prosperovat další druhy rostlin.

Během pastvy se osvědčily některé postupy, které se dále využívají. Například napajedlo je umísťováno do míst s ostřicí, kde je největší mocnost stařiny a drn je nejhustší. Díky zvýšenému pohybu zvířat v místě napajedla je drn rozrušován efektivněji. To je navíc podpořeno občasným máčením porostu při dočerpávání vody. Pastva v obnovním režimu probíhá až do pozdního podzimu, kdy už stravitelnost trav výrazně klesá. Přesto je využívána na některých značně degradovaných plochách jako iniciální nástroj pro efektivnější vliv zásahu v následujícím roce.

Po alespoň částečném vypasení jsou zvířata během podzimní pastvy dokrmována senem, aby mohla na místě zůstat déle a dosáhnout tak efektu narušení drnu. K dokrmu se používá seno z lokality se žádoucími druhy, které se navíc umísťují na opačnou stranu pozemku, než napajedlo. Tím se opět zajistí vyšší pohyb zvířat a zefektivnění rozrušení povrchu. Zároveň je při tom půdní semenná banka doplňována o cílené druhy. Pastva se ukončuje s příchodem prvního sněhu, kdy chovatel přesouvá zvířata na vlastní pozemky.

Za realizaci obnovní pastvy patří velké díky místnímu hospodáři Janu Vondráčkovi, který ochotně spolupracuje a sám přichází s nápady a tipy ke zlepšení opatření. Kromě pastvy se během roku využívaly další návazné či samostatné metody obnovy. Plochy s ostřicí byly na některých místech posečeny před pastvou, jinde zase po pastvě. Jiná plocha s největším souvislým porostem ostřice byla v létě po jarní pastvě posečena, vláčena bránami a následně bylo rozprostřeno zelené seno, což je čerstvě posečená biomasa z nedaleké lokality Pralouka. Právě tady se cílené druhy vyskytují a zároveň se louka po částech každoročně seče.

Zelené seno z Pralouky bylo použito jako alternativa obnovní minulosti i na jiných plochách, kde se nepodařilo získat souhlas vlastníků pozemku s pobytem skotu na jejich louce. Zde rozprostření vrstvy posečené trávy z Pralouky předcházela seč křovinořezem a ruční narušování drnu. Za tyto činnosti patří dík členům Jizersko-ještědského horského spolku, který spolupracoval a provedl potřebné práce. Plochy s rozdílnými metodami obnovy budou sledovány a získané zkušenosti aplikovány na další pozemky.

S režimem obnovní minulosti se počítá na každou plochu minimálně po dobu dvou let. Poté bude třeba nastavit následný režim péče o luční společenstva, který by měl udržovat a podporovat proces obnovy nastartovaný obnovní pastvou. Management bude nastaven podle aktuálního stavu a bude předmětem diskuzí odborných pracovníků AOPK. Dvouleté pastevní období má v současnosti již několik ploch za sebou. Z toho důvodu se plánuje další terénní návštěva luk v osadě Jizerka společně s odborníky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

První taková pracovní schůze proběhla před zahájením obnovního managementu, druhá se uskuteční brzy na jaře hned, jak roztaje sníh. Po zhodnocení stavu cestovního společenstva po realizaci zásahů by měl být nastaven management v dalších letech. Prozatím se nabízí kombinace mozaikovité seče potlačující kompetičně silné trávy a pozdější extenzivní pastvy, která dodá výživu a naruší souvislý drn.

Obnova dlouhodobě neobhospodařovaných luk však představuje v každém případě běh na dlouhou trať. AOPK ale věří, že již brzy bude zaznamenán první pozitivní efekt vynaloženého úsilí. Návrat druhově bohatých smilkových luk je důležitý nejen pro ochranu přírody. Pestré květnaté horské louky poskytující útočiště mnoha druhům rostlin, živočichů i hub. ASvou krásou ale také ozdobí prostranství osady Jizerka a potěší oko nejednoho návštěvníka. 

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: AOPK