Pondělí

20. května 2024

Nyní

10°

Zítra

12°

Svátek má

V brdských lesích byl zahájen přechod na přírodě blízké hospodaření

17. 2. 2023

V brdských lesích byl zahájen přechod na přírodě blízké hospodaření 8 snímků
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) jako největší hospodář v Brdech společně s partnery z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, Saskými stáními lesy a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti v brdském Kolvíně slavnostně zahájily projekt LIFE ADAPT BRDY.

Ten by měl revolučním způsobem změnit podobu brdských hvozdů a připravit je lépe na klimatickou změnu. Přechod na blízký způsob hospodaření získal podporu Evropské unie v rámci environmentálního programu LIFE. Místo rozsáhlých ploch monokultur bohatě strukturované lesy pestrého druhového i věkového složení. Místo holosečných těžeb promyšlené podrostní způsoby hospodaření, kdy lesníci citlivými zásahy podporují vnitřní dynamiku porostů a dávají prostor nové generaci lesa bez následujících holosečných těžeb, zato se zachováním mikroklimatu mateřského porostu.

To je lesnický model, o který budou v příštích letech usilovat Vojenské lesy a statky v Brdech a poté i v dalších lokalitách. Změnu způsobu hospodaření podpořila Evropské unie z programu LIFE dotací ve výši 73 milionů korun, což státní podnik vnímá i jako uznání nastoupeného trendu. Podporu z evropského programu LIFE, který financuje ochranu přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu, lesníci využívají k rychlejšímu přechodu od klasického holosečného hospodaření k metodám, které jsou přírodě mnohem bližší a šetrnější. Tento unikátní projekt bude realizován v  Brdech a celkem do něj státní podnik s využitím evropských dotací investuje přes 120 milionů korun.

„V Brdech, a postupně i v dalších lokalitách přecházíme v mnohem větším rozsahu na osvědčený model lesnického hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů. Potvrzujeme tak v praxi naši ambici stát se tuzemským lídrem v zavádění přírodě blízkých, ale zároveň trvale udržitelných způsobů hospodaření nejen v lese, ale v celé krajině,“ řekl Roman Vohradský, ředitel VLS. Podle něj se postupně, nicméně svižným tempem, přemění v Brdech i jinde převážně smrkové monokultury na nové, druhově, prostorově i věkově pestré porosty, odlišné od lesů, které zakládali předkové po staletí uplatňování klasického lesnického hospodaření podle věkových tříd.

„Přírodní procesy, především přirozenou obnovu, budeme v lesích využívat v maximální možné míře, která nám ale zároveň zajistí zachování produkčních funkcí lesa,“ uvedl Vohradský. Metodickými partnery projektu Vojenských lesů a statků jsou na české straně Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti – Výzkumná stanice Opočno. Významným zahraničním partnerem jsou Saské státní lesy, které plošně aplikují podrostní způsoby hospodaření už více než 30 let na severních svazích Krušných hor, kam také jezdí lesníci z Brd čerpat neocenitelné zkušenosti.

„Základem pro změnu hospodaření bude provozní inventarizace lesa, která proběhne v první fázi projektu. Na ni naváže příprava rámcových směrnic zpracovaných pro jednotlivé typy vývoje lesa a metodické příručky pro lesní personál. Projekt počítá s tím, že jeho dosažené výsledky a zkušenosti ověřené praxe předají Vojenské lesy a statky prostřednictvím odborných akcí a publikací dalším lesním hospodářům, nejen v České republice,“ prozradil Róbert Marušák, děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Přechod na přírodě blízké lesnické hospodaření bude podle autorů projektu vyžadovat několik významných změn. Součástí projektu je proto například i studie retence a revitalizace vybraných pramenišť pro zlepšení vodní bilance na celém území o rozloze 22 600 hektarů. V jejím rámci budou vytipována prameniště vhodná k revitalizaci po vzoru projektu LIFE for MIRES (LIFE Přeshraniční revitalizace rašelinišť na podporu biodiverzity a vodního režimu na Šumavě a v Bavorském lese), který realizuje Národní park Šumava.

„Naprosto zásadním procesem, bez kterého nelze pomýšlet na úspěch zavádění těchto nejmodernějších metod lesnického hospodaření, je promyšlené a důsledně prováděné snižování stavů spárkaté zvěře, bez nichž není přirozená obnova širokého spektra stanovištně vhodných dřevin myslitelná,“ vysvětlil Jiří Novák z výzkumné stanice Opočno Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Změna na věkově a druhově pestré porosty, které dokáží mnohem lépe odolávat klimatickým změnám, je během na dlouhou trať. Na tváři Brd se bude projevovat postupně, v řádu desetiletí. První změny však pozorní návštěvníci budou moci sledovat ve vybraných lokalitách už v následujících letech. Jde o tak zvané demonstrační plochy, kde již VLS zahájily, nebo v nejbližší době spustí obnovu porostů výběrným hospodářským způsobem. Projekt počítá, že ploch vznikne v pilotní fázi minimálně deset, každá s rozlohou kolem 50 hektarů. Celková rozloha demonstračních objektů bude minimálně 500 hektarů.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VLS