Podle nové studie výsadba lesů se zmírněním změny klimatu příliš nepomůže

Přestože se o ukládání uhlíku v lesích uvažovalo jako o významné pomoci k tomu, aby globální oteplování nepřesáhlo 1,5 °C, výzkum publikovaný v časopise Nature využívající strojové učení ukazuje, že i odstranění všech lidských zásahů do lesů na celém světě by vedlo jen k zachycení dodatečných 44 miliard tun uhlíku. To je pouze o 16 procent více, než lesy zadržují nyní a odpovídá přibližně čtyř letům současných emisí CO2 vypouštěných lidskou činností.

V minulých desetiletích kvůli rostoucím teplotám a zvýšené koncentraci CO2 probíhala fotosyntéza efektivněji, vedla k rychlejšímu růstu a tedy i ukládání dodatečného uhlíku. Jak ukazují data z Evropy, mezi lety 1950 a 1999 se každoroční míra ukládání uhlíku v lesích pravděpodobně zpětinásobila. Tento přiživovaný nárůst dřevní hmoty v lesích mírného pásma dočasně vyrovnával efekty nedílné dynamiky lesních ekosystémů, mezi které patří požáry, vývraty při vichřicích či gradace hmyzích populací.

Efekt oxidu uhličitého však asi před dekádou dosáhl svého maxima a nyní celosvětově začínají převládat dopady sucha a změny klimatu vedoucí k rozpadu málo adaptovaných lesů. Česká republika, Rakousko, Německo, Polsko či Slovensko zažívají v posledních letech velká sucha mnohde následovaná mimořádně silným rozpadem nevhodně vysázených monokultur, například smrků či borovic citlivých na sucho. Lesní požáry se častěji rozšiřují v Portugalsku a Itálii i vichřice vedou k rozsáhlým polomům v Itálii a Rakousku.

Lesy se nyní mohou globálně stát čistým zdrojem uhlíku namísto jeho pohlcování. Zjištění výzkumného centra Evropské komise ukazují, že nynější pokles přírůstku lesů a současného zvyšování těžby a rozpadu lesů v Evropě vede k rychlé ztrátě schopnosti lesů ukládat uhlík, jak se již projevilo během rozpadu smrkových monokultur v České republice. Jen v roce 2019 uniklo kvůli těžbě lesů do atmosféry15 milionů tun CO2 , což je více než všechna osobní auta a dodávky dohromady. Pokračování dosavadních hospodářských postupů pak podle výzkumníků vedlo k dalšímu poklesu ukládání uhlíku. Česká republika je přitom zavázána přispět k naplnění cílů, který Evropská unie k roku 2030 stanoví uložení dodatečných 310 milionů tun CO2 v krajině.

Celoevropská analýza přitom zjistila, že při zavedení výběrové, ale plošné těžby lesů, zpestření druhového složení lesů a vyčlenění míst pro divokou přírodu, tedy opatření, která prosazuje i kampaň Hnutí DUHA Zachraňme lesy, by mohl být cíl EU pro zadržení uhlíku v lesích k roku 2030 dosažitelný i při mírném zvýšení, a to i při zachování současného množství těženého dřeva.

Podle Jana Skalíka, koordinátora kampaně Zachraňme lesy, studie z časopisu Nature ukazuje, že pokud nebudou budoucí lesy dostatečně odolné a adaptované, mohou se při jejich rozpadu uvolnit do atmosféry až čtyřnásobné množství uhlíku, než jaké by mohly teoreticky maximálně pohltit navíc. Zaměřit se na odvrácení tohoto rizika je tedy mnohem smysluplnější, než nákladně a narychlo sázet málo odolné sazenice.

„ Pro uložení uhlíku v krajině je nezbytné rychlé přijetí klimaticky inteligentního lesního hospodaření, které počítá s rozšířením míst pro divokou přírodu a odkladem těžby starých listnatých lesů. I uhlík v mrtvém dřevě ponechaném v lese se do atmosféry neuvolňuje okamžitě, ale trvá desetiletí, než se rozloží. Kromě toho je větší zastoupení starých stromů a mrtvého dřeva pro zpomalení poklesu biologické rozmanitosti v lesích. Ministr zemědělství by měl urychleně předložit lesní zákon, který to zajistí,“ dodal.

(hyš-am)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto