Studentka získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho

„Obecně se v současnosti pro suchá stanoviště doporučují rané odrůdy, které dozrávají dřív. V našem experimentu se ale potvrdil pravý opak. Může to být způsobené tím, že u nás sucho přichází už na jaře, a tedy ty ranější odrůdy jsou ve vývoji více dopředu a mohou být do jisté míry citlivější než odrůdy pozdní, které ještě čekají na vhodnější podmínky,“ řekla Nicole Frantová, která studuje na Agronomické fakultě.

Odrůdy ozimé pšenice se pro účely výzkumu pěstují na dvou stanovištích v při univerzitní Polní pokusné stanici v Žabčicích. „Máme jedno kontrolní a druhé extrémně suché stanoviště. Výzkum na nich děláme už tři roky. Každý rok je úplně jiný, společným znakem je ale dlouhodobě mírná zima. Analýzy nám také ukazují, že sezóna 2021 až 2022 byla v porovnání s předchozími lety výrazně sušší a rozdíly mezi stanovišti byly proto nižší,“ prozradila Frantová.

Důvodem, proč se výsledky aktuálního experimentu liší od doporučení dřívějších výzkumů, je podle Frantové právě změna klimatu a vývoj počasí. „Období sucha se prodlužují a  ranější odrůdy ztrácejí svoji hlavní výhodu. Jejich rychlejší vývoj je už před suchem, které nastupuje dříve, tolik neochrání,“ vysvětlila. Při výzkumu doktorandka sledovala reakce pšenic z pohledu morfologie klasu i molekulární biologie. „Díváme se na to z pohledu exprese genů. Zajímá nás, jestli má stres vliv také na geny, které aktivují kvetení pšenice. Zjišťujeme, že určité geny zapojené do dráhy kvetení opravdu na stres suchem reagují,“ přiblížila.

Za svůj výzkum letos Frantová obdržela Studentskou cenu Selgenu. Ta je každoročně udělována mladým vědcům a studentům, kteří se věnují oblasti genetiky a šlechtění polních plodin. „Ocenění si velmi vážím. Pokud se mi podaří dokončit doktorát, ráda bych se věnovala abiotickému stresu, především reakci polních plodin na sucho. Vítězství v soutěži mi ukázalo, že směr, kterým ve výzkumu jdu, je správný. Je to pro mě velká motivace pokračovat v tom, co dělám,“ řekla o úspěchu.

K pšenicím letos doktorandka přidala také kukuřici a čirok. „Je to odlišná skupina polních plodin. Mezi zemědělci se říká, že čirok patří co do sucha k nejtolerantnějším plodinám. Už první výsledky nám ale ukazují, že oba druhy reagují na takto odlišně. Například čirok dokáže přizpůsobit počet průduchů v listech okolního prostředí, tedy čím méně průduchů, tím teoreticky méně mu uniká voda,“ popsala.

Souhrnné výsledky výzkumu by do budoucna mohly zemědělcům pomoci s výběrem správných odrůd pro daný typ stanoviště. „Univerzální návod nemáme, do hry kromě počasí vstupují také choroby nebo škůdci, globální vliv převyšuje celou genetiku podílející se na tvorbě výnosu rostlin. Díky novým poznatkům ale můžeme zemědělcům alespoň lokálně doporučovat,“ dodala mladá vědkyně.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto