Dřevostavby pozitivně ovlivňují klima nejen v samotném domě, ale i na Zemi

Stromy prostřednictvím fotosyntéz přeměňují CO2 na uhlík a ukládají ho do biomasy. Uhlík zůstává vázán ve výrobcích ze dřeva, jako jsou desky, trámy, panely či nábytek, ještě dlouhou dobu po těžbě. „Tady je důležité si uvědomit, že strom je schopen ukládat CO2 pouze do zhruba 100 let věku a poté již tuto schopnost ztrácí. Proto je vhodné starý les vytěžit, jeho dřevo použít a uložit například do staveb,“ řekl Martin Chuman, manažer pro klíčové zákazníky společnosti VEXTA DOMY.

Existuje také substituční efekt, kdy se dřevo používá místo fosilních surovin nebo energeticky náročných materiálů. Tyto tři služby ochrany klimatu se v odborné literatuře označují také jako „tři S-efekty“: sekvestrace uhlíku v lese, skladování uhlíku ve výrobcích ze dřeva a substituce. „Tyto zmiňované okruhy by se také daly nazvat jako ideální příklad cirkulární ekonomiky. Koloběh takto uloženého CO2 se prodlužuje na maximální možný čas, a to samo o sobě dlouhodobě přispívá k ochraně klimatu. Dřevo rovněž pozitivně ovlivňuje vnitřní klima v interiéru domu,“ uvedl Chuman.

Od roku 2013 lze ukládání CO2 do dřevěných výrobků z tuzemského dřeva přímo započítávat do plnění cílů Kjótského protokolu. Používáním dřeva místo fosilních paliv a jiných surovin je možné ušetřit emise. Tento efekt je možný po neomezenou dobu a nepřímo k plnění závazků z Kjótského protokolu. Hospodaření v lesích příspěvek k ochraně péče nejen o zdravý les, ale také udržitelným využíváním dřeva.

Dřevo je ideální surovina: jeho používání na jedné straně zamezuje emisím CO2 a na druhé straně dlouhodobě ukládá CO2, zachycené stromy. Optimalizovaný efekt pro klima je spojen také s přínosem pro lesnictví a dřevozpracující průmysl. Lesnický sektor má prospěch ze zdokonaleného využívání a může zabránit přestárnutí lesů a zajistit jejich stabilitu; dřevařský průmysl má prospěch z větší poptávky po výrobcích ze dřeva.

Při použití dřeva jako stavebního materiálu zůstává uhlík zachycen po celou dobu životnosti budovy. Kromě toho se při výrobě stavebních materiálů na bázi dřeva a konstrukčních prvků uvolňuje méně CO2 než při použití jiných materiálů. Zpracování stavebních materiálů, jako jsou beton, cihly, sklo nebo ocel navíc vyžaduje vyšší vstupní energii. Použitím dřeva se proto zamezí vyššímu uvolnění CO2. Uhlíkovou stopu stavby snižují v případě domů ze dřeva i nižší objem dopravy, která je s realizací staveb obecně spojena.

„Co je však z hlediska dřeva velmi významným faktorem pro jeho větší využití, je jeho udržitelnost a zapojení do cirkulární ekonomiky. Nejdříve po dobu svého života strom funguje jako úložiště CO2 a zdroj kyslíku. Nakonec je strom vytěžen, dřevo může být použito a zapracováno například do stavby domu. Po konci životnosti stavby mohou dřevěné části být opět využity například pro dřevotřískové desky či jiné dřevěné stavební materiály. Pokud už životnost i těchto materiálů skončila, stále se může zbytkové dřevo použít v teplárenství pro udržitelnou výrobu tepla,“ dodal Chuman.

Podle Lenky Trandové, ředitelky Asociace dodavatelů montovaných domů, p ři spalování dřeva jako zdroje energie se uložený ve dřevě spojuje s kyslíkem a uniká ve formě CO2. „To je samozřejmě nežádoucí, ale při udržitelném využívání lesů je uvolněný CO2 opět vázáni rostoucími stromy a cyklus je uzavřen. Koncentrace CO2 v atmosféře se tedy nezvyšuje,“ vysvětl ila Trandová.

Studie švýcarského Federálního úřadu pro životní prostředí vyjádřená vztahy mezi tvorbou a emisemi CO2 na jedné straně a lesním a dřevozpracujícím hospodářství ve Švýcarsku na druhé straně, dospěl k závěru, že největší účinek na tvorbu CO2 dosáhnete, pokud se v lesích hospodaří tak, aby každý rok přibylo co nejvíce využitelného dřeva. Z dlouhodobého hlediska je optimální efekt pro zlepšení bilance CO2 dosažení, pokud je dřevo z tohoto přírůstku využíváno nejen jako stavební materiál, ale také jako zdroj energie.

Výrobou a používáním výrobků ze dřeva se především zamezuje emisím CO2 ze zpracování jiných surovin; potom lze zamezit dalším emisím z fosilních zdrojů díky opakovanému využití odpadu a odpadního dřeva jako zdroje energie. Na druhou stranu jednostranný důraz na výkonnost lesního hospodářství by vedle do slepé uličky, protože stromy nerostou donekonečna a přestárlý les se mění ve zdroj CO2. Důležité je také včasné zpracování, protože zetlelé dřevo se nedá efektivně využít a stává se také zdrojem CO2.

Lenka Trandová
redakce@prirodatv.cz
Foto: ADMD