Může být borovice černá v České republice perspektivní dřevinou?

Negativní vliv na biodiverzitu, který bývá nejvýraznější u nepůvodních dřevin, jejichž areály jsou geograficky velmi vzdálené, není u borovice černé v zemi významný. V konkrétních situacích, například při rekultivaci bývalých výsypek, je dokonce možné zlepšovat úrodnost půdy. Její porostní plocha v republice činí 3490 hektarů a zásoba 803 611 metrů krychlových při průměrném věku 96,58 let. Přirozený areál borovice černé zaujímá asi 3,5 milionu hektaru od severu Afriky přes jižní Evropu do Malé Asie. Nejsevernější přirozený výskyt má v Rakousku. V jižní Evropě jde o hospodářsky nejvýznamnější domácí jehličnan, ale je často vysazován i mimo původní oblast. Rozlišuje se šest hlavních podruhů.

Roste na různém podloží od vápenců a mramorů až po kyselé a vulkanické půdy. Je netolerantní ke stínu, snadno podléhá požárům, ale odolává větru, suchu a částečně i mrazu. Se středoevropskými přírodními podmínkami se na rozdíl od rychle rostoucích proveniencí z Korsiky a Kalábrie lépe vyrovnává borovice černá – rakouská, která má minimální nároky na vodu, odolává mrazu, je dlouhověká a odolná vůči větru. S postupující změnou klimatu lze předpokládat zvýšení jejího zastoupení.

Suchovzdornost borovice černé nepovažují vědci za striktně vázanou na lokalitu původu, a proto k podpoře adaptační schopnosti doporučují místo výběru jedné optimální zdrojové provenience využívat raději více přirozenou obnovu či směs genotypů. Druh má i krajinářské a jiné využití. V republice se zatím borovice černá příliš dobře nezmlazuje, mimo přirozený areál se však dokáže chovat i invazně. K častým příčinám odumírání v našich podmínkách patří sypavky, poslední dobou vlivem teplotních extrémů a přísušků trpí prosycháním, které může v akutní formě vést po několika letech až k odumření. Na oslabených borovicích je navíc usnadněn nástup dalších biotických škůdců.

K jejím pozitivům vědci řadí většinou obdobnou produkci jako u borovice lesní, široké využití dřeva, toleranci k půdě, imisím, suchu, větru, námraze, mrazům s výjimkou časných, obdobné spektrum biotických škůdců jako u borovice lesní, možné uplatnění ve směsích s hlavními hospodářskými dřevinami a častou a dobrou úrodou semen s vysokou klíčivostí. Z negativ uvádějí například nízkou odolnost k těžkému sněhu či vysoké hladině podzemní vody, nepříznivé meliorační účinky, redukci bylinného patra a potenciální riziko invazního chování.

Objektivní posouzení růstových reakcí potomstev geograficky vzdálených populací na odlišné prostředí míst výsadeb umožňují provenienční pokusy. Znalost vhodných oblastí původu reprodukčního materiálu pro zajištění dostatečné produkce kvalitních dřevních surovin a udržení stability porostů v očekávaných proměnlivých ekologických podmínkách po dobu obtíží je v moderním lesním hospodářství nezbytná. U nás se ověřuje růst devíti proveniencí na dlouhodobé výzkumné ploše s borovicí černou ve středních Čechách na výzkumné lokalitě číslo 41 Roblín, která se nachází v Českém krasu.

Experiment byl založen v roce 1971 na základě doporučení ověřit v zemi provenienci z Rakouska - Vídeňský les, bývalé Jugoslávie, Řecka, Bulharska, Rumunska - Banát, italské Kalábrie, známé rychlým růstem, dobrou produkcí, tvárností kmene a odolností vůči mrazu, Korsiky s půdami  na zvětralých kyselých horninách, osvědčenou kulturní provenienci Koekelare z Belgie a domácí provenience v Českém krasu. Vědci v současné době změřili na výzkumné ploše ve věku 51 let celkem 306 borovic, zaznamenali však o 101 méně jedinců než před 10 lety. Již v období 2009 až 2011 zde docházelo k odumírání stromů a značná část jedinců se vyznačuje známkami zhoršeného zdravotního stavu.

Domácí provenienční výzkum borovice černé dokládá, že při výběru vhodné provenience lze v republice na sušších a teplejších lokalitách vypěstovat perspektivní porosty této dřeviny. Zhoršující se zdravotní stav borovice černé, který je patrný v posledních letech, ale zároveň nabádá k větší opatrnosti, pokud jde o doporučení pro budoucí využívání této dřeviny. Pro schopnost odolávat tlaku škodlivých činitelů a dožít se v dobré kondici mýtného věku je klíčový dobrý zdravotní stav.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto