Opomíjená lesní stanoviště v Krkonoších plošně ubývají

Lesy na území KRNAP a jeho ochranného pásma zabírají plochu 37 tisíc hektarů, což je 62 procent území. S ohledem na charakter pohoří většinou jde o horské smrčiny, což představuje 43 procent a smrkové bučiny nebo jedlové bučiny, 40 procent. Olšové-jaseniny jsou s 0,2 procenta nejméně zastoupeným typem lesa v Krkonoších.

„Většinou jde o úzké liniové stanoviště vázané právě na nejbližší okolí daného potoka nebo prameniště. Můžeme si představit zpravidla jako několik metrů až desítek metrů široký pruh podél toku,“ vysvětlil lesník Václav Jansa, vedoucí odboru Péče o národní park Správy KRNAP.

Podle něj v minulosti v rámci hospodářského využití lesů docházelo ke slučování stanovišť při zjednodušení hospodaření při tvorbě hospodářských souborů a tím pádem k degradaci stanoviště. „Laicky řečeno naši předkové taková místa zahrnuli do okolních porostů a zalesňovali smrkem a tím změnili přirozené společenství,“ uvedl Jansa.

Dnes je to unikát, k němuž se ochránci přírody chovají s odpovídajícím respektem, aby dřeviny, které do původní dřevinné skladby nepatří, nebyly nalezeny a poté stanoviště svému vývoji. Jak je z označení stanoviště patrné, jde o místa, kde dominantními dřevinami jsou olše šedé a jasan ztepilý. Najdeme je například na Lysečinském potoku, v údolí Jizery pod křižovatkou na Mýtě nebo na Janovickém potoku za Bolkovem.

Zejména v souvislosti s letošním výročím stojí za to zdůraznit význam horských smrčin. Jde o přirozené stanoviště smrku, který je dnes téměř nikdy za nepřítele krajiny. Ty jsou pro Krkonoše charakteristickým stanovištěm a právě na nich v roce 1924 Jan Nepomuk František hrabě Harrach vyhlásil na Strmé stráni v Labském dole první přírodní rezervaci v nejvyšších českých horách.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Radek Drahný