Perspektivy jedle obrovské v Čechách, patří mezi nejúspěšnější dřeviny

I porosty nepůvodních dřevin jsou však nepřetržitě vystaveny projevům změny klimatu a postupně začíná být zřejmé, že bude nutné jejich dříve doporučenou regionální druhovou a provenienční strukturu podrobit novému přezkoumání. Provenienční výzkum a výzkum genetické variability lesních dřevin představuje jeden z hlavních zdrojů poznatků o variabilitě vztahů mezi lesními dřevinami a prostředím. A je nenahraditelným zdrojem exaktních informací o dlouhodobých růstových reakcích dílčích populačních dřevin různého původu na nové prostředí.

Dosud nejcennějším zdroje poznatků o růstu jedle obrovského v různých podmínkách je rozsáhlý provenienční experiment zorganizovaný Mezinárodním svazem lesnických výzkumných organizací (IUFRO). V rámci pokusu bylo v letech 1974 až 1976 na území Britské Kolumbie, Washingtonu, Oregonu, Idaha a Montany sebráno 41 vzorků osiva, které bylo distribuováno 22 výzkumnými institucemi ze 17 zemí. Podle posledních výsledků výzkumu jsou nejčastěji doporučovány provenience z nízkých a středních poloh pobřežní části původního areálu od sv. cípu poloostrova Olympic po jih Puget Trough a z východních svahů Kaskád Washingtonu. Například provenience Bear Mountain (Louella-Blyn) vykazuje vynikající růst napříč Evropou i původním areálem.

V Německu a ČR se dále osvědčily provenience ze západních svahů Kaskád, například Buck Creek (Darrington), která vyniká v mnoha pokusech výškovým růstem a nižší citlivostí k mrazům. Do nízkých a středních poloh střední a severozápadní subatlantické Evropy (Irsko, Velká Británie, Německo, ČR, Polsko) a do teplejších oblastí jihovýchodní Evropy (Severní Makedonie) jsou doporučovány provenience z východu Vancouveru charakteristické časným rašením a dobrým růstem. V kontextu těchto postupně během let získaných informací vědci z VÚLHM zhodnotili růst jedle na obrovské provenienční ploše Drahenice (střední Čechy) ve věku 41 let a porovnali je s publikovanými výsledky z věkově srovnatelných výsadeb série IUFRO 1974 až 76, a to i z hlediska nově uzákoněných pravidel přenosu reprodukčního materiálu jedle obrovské z USA a Kanady do ČR.

Mezinárodní provenienční plocha Drahenice byla založena v roce 1980. V současné době je ve vlastnictví šlechtického rodu Lobkowiczů a odborná správa zde vykonávají Lesy SLM Drahenice. Předmětem ověření je 25 proveniencí z pěti klimaticky homogenních oblastí USA a Kanady. Na výzkumné ploše rostlo v době hodnocení 831 jedinců. Přestože je v současnosti na různých místech v zemi pozorováno chřadnutí jedle obrovské vyvolané primárně přísušky s následným napadením václavkou a podkorním hmyzem, hodnocení dosud provenienční plochy Drahenice, Hrubá Skála a Habr v poměrně dobrém stavu umožňujícím jejich další hodnocení. Výsledky získané měřením na ploše Drahenice potvrzují správnost nastavených pravidel přenosu reprodukčního materiálu, to je nejvyšší perspektivu u provenience z pobřeží Vancouveru a z Washingtonu.

Vzhledem k měnícím se změnám klimatu, kdy se v republice očekávají déletrvající periody sucha, bude zřejmě výrazně silně ovlivňována stanovištními podmínkami, kdy i na velmi blízkých lokalitách mohou výrazně reagovat. Obecně vyžaduje vlhčí půdy, ale porosty neznámé provenience rostou i na sušších stanovištích. Přes nedávné napadání václavkou a lýkožroutem prostřednictvím existuje i ​​dosud nezasažené starší porosty, které při dostatečném prosvětlení hojně zmlazují. Patří k nim i výzkumná plocha Drahenice, kde byla václavka zaznamenána jen ojediněle a přirozená obnova je zde výrazná. O budoucím pěstebním potenciálu je však obrovské panují spíše pochybnosti, a bude tak žádoucí volit i nové přístupy.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.ct
Foto: VÚLHM