V České republice je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije v Milovicích

„Počet populací v jednotlivých chovech je velmi důležitý pro budoucnost tohoto druhu. Obecně platí, že čím je populace větší, tím je životaschopnější a lépe odolává různým výkyvům,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Přírůstky z Milovic pomohly v minulých letech založit rezervaci v Rokycanech a letos na Lipně, oživily chovy ve Francii nebo Nizozemí.

Vývoj populace zubrů loni zaznamenal také další pozitivní změnu. „Poprvé v historii je v České republice více než 150 zubrů. Přitom 100 jedinců překonala česká populace teprve před šesti lety, tedy v roce 2017,“ zdůraznil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Meziroční nárůst zubří populace v zemi podle Miloslava Jirků loni činil sedm procent. Od roku 2015 jde dokonce o více než zdvojnásobení tuzemské zubří populace.

„Přičemž ze 43 procent to je díky zvětšení milovického stáda, které v roce svého vzniku čítalo pouze osm jedinců,“ doplnil Jirků. Druhé největší české stádo zubrů se nachází v oboře Židlov v Libereckém kraji. To s 39 zubry přispělo ke zdvojnásobení tuzemské populace od roku 2015 z 22 procent. Největší chov zubrů v rámci tuzemských zoologických zahrad má Zoo Tábor s 11 zubry.

Zubr evropský se formálně dělí do dvou genetických linií. Hodnotnější čisté nížinné, takzvané bělověžské linie (LB), kterou chová například milovická rezervace a obora v Židlově, a tak zvaně nížinně-kavkazské linie (LC). „Nížinná linie v roce 2023 poprvé překonala hranici 100 jedinců, kteří tvořili 66 z celkového počtu tuzemské populace, zatímco nížinně-kavkazská linie zaznamenala první nárůst po sedmi letech poklesu či stagnace,“ prozradil Jirků.

Přes pozitivní trend Česká republika v ochraně zubrů stále určitým způsobem zaostává. „Chybí zde lokalita se zubří populací přesahující sto jedinců. Právě toto číslo vědci uvádějí jako minimální počet pro geneticky soběstačné stádo,“ upozornil Dostál. Perspektivní lokalita pro návrat zubra evropského v republice shrnuje certifikovaná metodika Přirozené pastvy velkých býložravců, která je ke stažení na www.ceska-krajina.cz/publikace. Zubr evropský je největším žijícím obratlovcem Evropy. Po první světové válce byl v přírodě vyhuben člověkem a druh přežil jen díky chovu v zajetí, především zoologických zahradách a oborách.

Od 50. let 20. století ho odborníci začali vracet zpět do přírody. V milovické rezervaci pomáhají zubři a další velcí kopytníci obnovovat biologickou rozmanitost spásáním druhů trav, což umožňuje vytvořit prostor pro návrat vzácných květin, na ně vázaných ohrožených motýlů a dalších skupin organizací otevřené krajiny. Nové výzkumy Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd potvrdily, že zubři a další velcí kopytníci mají zásadní vliv na zvyšování kvality půdy a ukládání uhlíku do země. Ochranu zubrů v České republice může veřejnost podporovat na webu www.pomahamekrajine.cz

Sčítánírů v České republice zajišťuje česká pobočka European Bison Conservation Center (Centrum ochrany zubra evropského zubního) na základě spolupráce ochranářské společnosti Česká krajina a Biologického centra Akademie věd ČR.

Počty zubrů v chovech v České republice k 31. 12. 2023

Milovice - 43

Židlov - 39

Prachatice - 34

Tábor - 11

Olomouc - 9

Chomutov- 8

Praha - 6

Rokycany - 4

Plzeň - 4

Stěžery - 1

Celkem: 159

Zdroj: Sčítání pro Mezinárodní plemennou knihu

Počty zubrů v České republice v letech 2015-2023

2015 - 78

2016 - 93

2017 - 106

2018 - 116

2019–126

2020–142

2021–142

2022–148

2023–159

Zdroj: Sčítání pro Mezinárodní plemennou knihu

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina