Věk nejstarších stromů na Pradědu a Králickém Sněžníku přesahuje 400 let

Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, věcným řešitelem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra ekologie lesa. Bude se z nich vycházet při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat. Výzkum doložil, že většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikla přirozenou obnovou, tedy bez pomoci člověka na konci 18. a na začátku 19. století, zřejmě poté, co předchozí porosty narušily kombinaci působení silného větru a těžkého dřeva. 

„Plochy, které byly zbaveny většiny stromů, začaly opět zarůstat, přičemž na přelomu 19. a 20. století už byly zase vzrostlé lesy. Zásadní je, že ojediněle zde stromy starší 250 let, věk nejstaršího dokonce přesahoval 400 let. Nejen, že se zde zachovaly stromy úctyhodného stáří, ale jejich přítomnost současně dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního stáří, což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků prostředí,“ vysvětlil Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.

Kromě vysokého stáří některých porostů, v nichž bylo zaznamenáno také množství odumírajících a odumřelých stromů v různých fázích rozkladu. „Na některých místech to připomíná prales. Díky dlouhodobému nerušenému vývoji tu najdeme tlející dřevo i staré objemné stromy, na něž je vázaná řada vzácných druhů. Z tohoto pohledu je jednoznačně nejcennější lokalita lesního komplexu údolí Bílé Opavy a Eustachovy chaty v Národní přírodní rezervaci Praděd a části Národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Domov tam má více než stovka druhů hub či brouků, které k vývoji potřebují dřevo starých stromů,“ uvedl Miroslav Havira z AOPK ČR.

V lesích okolo vrcholu Králického Sněžníku byl věk porostů překvapením svědčícím o vysoké míře zachovalosti a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti. Na každé ze čtyř výzkumných ploch rostlo několik stromů 250 let, podíl oblastí dosahoval více než čtvrtiny. Věk toho nejstaršího dokonce přesahoval 433 let. Tak vysoká koncentrace starých stromů převyšuje i nejstarší porosty horských smrčin v Jeseníkách. 

„V oblasti Pradědu i na Králickém Sněžníku byly zjištěny desítky druhů hub či brouků žijících v odumřelých stromech, ale také mechorostů i lišejníků. Z tohoto množství bylo v každé lokalitě nalezeno kolem padesáti vzácných a ohrožených druhů, které v běžných hospodářských lesích nenajdeme. Výzkum potvrdil význam starých horských lesů pro ochranu druhové rozmanitosti,“ dodal Havira.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: CHKO Jeseníky