Velcí kopytníci přispívají k obohacování půdy o živiny i k ukládání uhlíku

Vědci toho využili, že ochranářská společnost Česká krajina patří v tuzemsku k průkopníkům v péči o přírodní stanoviště metodou celoroční volné pastvy velkých kopytníků, tedy divokých koní, praturů či zubrů. Ti by, nebýt expanze moderních lidí, patřili k dominantním složkám evropských ekosystémů. Spolu s nejznámějšími pastevními rezervacemi ve středočeských Milovicích dnes tito kopytníci samostatně nebo v kombinaci spásají na patnáct lokalit v celé České republice. Na osmi z nich odebírali vědci vzorky půdy, ke srovnání využili nepasené plochy podobného charakteru v těsném sousedství.

„Přestože se jednotlivé pastevní rezervace od sebe značně lišily, našli jsme jednoznačný společný rys: Všechny jejich půdy obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a pouze nejzajímavější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Volná pastva zvyšuje potenciální úrodnost půd, přispívá k ukládání uhlíku ve formě organické hmoty a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity. Podle ní se to dalo očekávat. „Když pomineme náplavové oblasti velkých řek, nejúrodnější půdy na planetě včetně známé ukrajinské černozemě jsou výsledkem statisíců let pastvy velkých stád divokých kopytníků. Ví to každý zemědělec obeznámený s potřebou vpravovat do země organické hnojení, tedy starý dobrý hnůj,“ řekla.

Jednou z námitek recenzentů bylo, zda by se stejný efekt nezjistil iu obyčejných domácích krav. Martin Konvička, vedoucí týmu, který se dopadem volné pasty kopytníků zabývá, prozradil, že by se to za určitých podmínek, při velmi dobrém managementu pastvy, nejspíše zjistilo. Výzkumy jiných týmů z celého světa však nalézají spíše negativní vlivy pastvy domácích zvířat vedoucích k utužení půdy, úbytku organické hmoty zvířat a poklesu jejího oživení, až po vyplavování dusíkatých látek do vodotečí a podzemních vod. Ukazuje se, že není tak podstatné, jaká zvířata se pasou, ale jak se pasou.

„Intenzivní zemědělská pastvina zvířata neživí celoročně. V zimním období jsou domácí zvířata dokrmována materiálem, který vyrostl jinde, takže pastevní tlak během pastevního období překračuje celoroční živnost konkrétní lokality. Naopak při celoroční přirozené pastvě jsou stavy zvířat přizpůsobené možnostem pastviny v kritickém zimním období. Ve výsledku je v létě nedopasená, takže nedojde k potlačení rostlinné složky systému. V zimě zvířat pastvinu udržují třeba potlačováním dřevin, nebo konzumací v létě odmítané stařiny,“ sdělil Konvička.

Výsledky výzkumu mohou mít obrovský význam pro současné debaty o klimatických změnách. Připomínají, že přírodní systém, na kterém závisí přežití včetně zdravých půd, jež jsou základem zemědělství, vznikl i díky činnosti velkých kopytníků. „Úvahy některých aktivistů o jejich vybití a hromadném přechodu na bezmasou stravu jsou příkladem zkratkovitého myšlení. Rostlinná výroba, jak ji provozujeme dnes na většině našeho území, výrazně degraduje půdu a není dlouhodobě udržitelná. Steak nebo guláš mohou být naprosto ekologické potraviny, podstatné však je, kde av jakém režimu zvíře vyrostlo. Když to nebude zubr nebo kůň z pastevní rezervace, mělo to být hovězí z chovů, kde provozuje regenerativní pastvu s ohledem na péči o přírodní zdroje a krajinu,“ dodala Kaštovská.

Výsledky výzkumu pomohou lépe představovat pozitivní vliv rezervace velkých kopytníků na adaptaci krajiny na změnu klimatu. „Až dosud jsme při upozorňování na klíčovou roli pastevních ekosystémů velkých kopytníků na klima mohli odkazovat na zahraniční studii. Díky vědeckému výzkumu, který koordinovala Jihočeskou univerzitu, máme nyní data přímo z milovické rezervace a dalších lokalit v České republice,“ poznamenal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina