Rozhledna Poledník byla svědkem „oživování“ mrtvých částí stromů

„Tyto umělecky ztvárněné, již suché části kmenů, mají lidem připomenout, že na první pohled mrtvé dřevo není vůbec mrtvé, ale je plné života. Tlející dřevo je totiž hybnou silou pro přírodu, pro lesy,“ vysvětlil cíl workshopu jeho iniciátor Josef Štemberk ze Správy NP Šumava. To, že se dílna odehrála na Poledníku, je symbolické. Lesy okolo něj v roce 2007 zasáhl orkán Kyrill. Zůstaly tu stovky vyvrácených smrků, které se ponechaly přirozenému vývoji. V dalších letech kůrovcová gradace změnila desítky let známé okolí rozhledny, když odumřela absolutní většina dospělých smrků.

„Množství návštěvníků tuto změnu neslo těžce. Poledník se navíc stal určitou ikonou jedné politické kampaně v roce 2019, která jej zahrnula do šumavských lokalit, které se přeměnily na „měsíční krajinu, kde nic neroste“. Že je toto tvrzení mylné se může nejen přesvědčit každý na vlastní oči, ale dokládají to i fakta z biomonitoringu, který v této lokalitě proběhl právě v roce 2019,“ vzpomíná Jan Dvořák, mluvčí Správy NP. Jeho výsledky jednoduše dokládají, že zde roste nový smrkový les, který nikdo nesázel.

Průměrná hustota všech malých stromků v omlazujícím se lese tehdy činila 1750 kusů na hektar. Přitom hustota mladých smrků tvořila 1040 kusů na hektar, ale není všude stejná. Zmlazení tvoří shluky, takže se hustota mladých smrků pohybuje od 80 do 2300 kusů na hektar. Je jich tady víc než smrků, které odemřely před 10 lety. Těch rostlo kolem 500 na hektaru, a také nebyla jejich hustota všude stejná. Kromě smrků tady rostou především jeřáby, přimíšené jsou břízy, jednotlivě i malé osiky. Nejvíce je mladých jeřábů – průměrně 672 kusů na hektar.

Není bez zajímavosti, že takový les sám dělá všechno proto, aby se nestal stejnověkým smrkovým lesem. Polovina mladých smrků vyklíčila v pětiletí před Kyrilem, ale jsou mezi nimi i smrky z 90. let, které tvoří čtvrtinu stromů. Každých pět let přibývá asi 20 smrků na hektar. Výsledky tohoto monitoringu jsou přitom součástí vnitřní expozice rozhledny Poledník. V nejbližších letech se navíc monitoring na stejných plochách zopakuje. „I když se to na první pohled nezdá, mnohé smrky, které přežily, jsou více než stoleté. Celou generaci smrkového lesa totiž čekaly na svoji příležitost a živořily pod korunami těch silnějších. Stanou se nejstaršími stromy nově vznikajícího lesa,“ uvedl Pavel Hubený, ředitel NP Šumava. Data a fakta, která pracovníci Správy NP sbírají v terénu, jsou tedy tou zásadní věcí pro to, aby se mohly otevřeně a pravdivě interpretovat informace třeba o životě lesa, který nemusí být na první pohled vidět. Neméně důležité složkou poznání je osobní prožitek, který třeba právě okolí Poledníku, ale i jiná bezzásahová místa nabízejí.

„Jsem velmi rád, že tyto věci ještě podpoříme i jedinečným, uměleckým ztvárněním. Vždyť pralesy a divočina na Šumavě inspirovaly tisíce umělců nejrůznějších uměleckých směrů možná už pradávna,“ zmínil ředitel Hubený, který sám vymaloval jeden ze sedmi kmenů. Všechna díla jsou nyní vystavena v provizorní venkovní galerii na Poledníku. „Oživlé kmeny budou do začátku letních prázdnin převezeny k návštěvnickým centrům na Kvildě, Srní ak dalším informačním střediskům Správy NP Šumava. Jedno z děl přitom zůstane přímo pod rozhlednou Poledníkem. „Osobně věřím, že takto umělecky pojednané téma tlejícího dřeva přitahuje pozornost mnoha návštěvníků, které by jinak zcela míjelo,“ prozradil iniciátor workshopu Štemberk.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa NP Šumava