Tlející dřevo v zásahových oblastech parku, zůstává ho až 50 kubíků na hektar

Ponechávání tlejícího dřeva v zásahových oblastech není na území NP Šumava žádnou novinkou. Cíleně se nechala část dřevní hmoty už před čtvrt stoletím, tedy jen několik málo let po vyhlášení národního parku. Podle Jana Kozla, náměstka ředitele Správy NP Šumava, se začalo tím, že se přestaly těžit jiné stromy, než smrky a smrkové dřevo se odkorňovalo. V porostech zůstávají borovice, jedle a všechny listnaté dřeviny na dožití. Ty doplňuje určité množství smrkového dřeva.

„V této praxi pokračujeme, a to i v jiných, inovativních formách, jako je třeba tak zvané drážkování. Dále ponecháváme část dříví v přirozené formě, a to prostřednictvím pahýlů, vývratových koláčů a nevyklízíme tenké dříví, to znamená špičky nebo větvě,“ vysvětlil náměstek ředitele. Zmiňované „tenké dříví“ se navíc nechává ve většině případů v přirozené formě zetlít, tedy neshazuje se na hromady, pouze ve výjimečných případech, kde je nutné podpořit například přirozenou obnovu buků, nebo jedlí. Lesníci v zásahových lokalitách šumavských lesů ponechávají tlející dřevo tak, že zůstává v různých formách v průměru padesát metrů krychlových na hektar. 

„Ponechat v lese jen větvě nebo špičky stromů nestačí. Důležité je zachovat v lesích rozmanité tloušťky včetně toho nejtlustšího dřeva, které je z pohledu druhové pestrosti nejdůležitější. Zároveň je nutné, aby dřevo bylo rozptýlené po ploše a aby postupně přibývalo. Není totiž cílem zachovat okamžitě 50 metrů krychlových na jednom hektaru, ale postupně, při každé těžbě nechat část vhodného dřeva,“ uvedl Kozel. Při každém lesnickém zásahu se na místě ponechá určitá část dřevní hmoty tak, aby se doplnilo čerstvě odumřelé dřevo. Organizmy, které využívají počáteční fázi rozkladu, tak mají kde přežívat. Díky tomu se i v zásahových oblastech vyskytuje dřevo v různých formách tlení, od čerstvého až po to, které už mizí a stává se součástí půdy.

„Po ponechání dřeva k zetlení i v zásahových oblatech je důležité i pro odolnost lesa. Především proto, že obohacuje půdu o výživu. Pokud se dlouhodobě všechno vytěžené dřevo odváží, lesní půdu to ochuzuje. V České republice jsou navíc půdy často přirozeně kyselé, tedy živinově chudší. Pokud k tomu připočítáváme významný vliv kyselých dešťů z minulosti, jsou podmínky pro život lesa méně příznivé. Tlející dřevo však nezlepšuje jen půdní vlastnosti, pomáhá také zadržovat v lese více vody. Je jako houba vsakující vodu. Části kmenů navíc vytváří přirozené hrázky, které zpomalují její odtok. Proto je lesní půda vlhčí, stromy lépe rostou a snižuje se nebezpečí lesního požáru. Významnou rolí tlejícího dřeva je i zvyšování druhové pestrosti. Je totiž domovem mnoha hub, hmyzu nebo ptáků,“ vypočítal náměstek ředitele Jana Kozel.

Je samozřejmé, že s ponecháním dřevní hmoty k zetlení jsou určité náklady. Pokud se dřív ponechává odkorněné, musí se zaplatit těžba a odkornění. V případě neodkorněného dřeva náklady nevznikají přímo, ale jsou vyčíslitelné ztrátou z prodeje dřeva. Ale i to je relativní. „Protože ponecháme především poškozené části kmenů, vyvážíme ztrátu z prodeje dřeva přínosy jeho ponechávání. Tlející dřevo nenahradíme. Hospodaření zaměřené na vyklizování veškeré hmoty ochuzuje půdu, lesní ekosystém, a pokud jde o hospodářský les, do budoucna klesá také produkce dřeva a její trvalost. Vyklizený les je méně pestrý, hůře odolává stresu a roste v něm méně dřeva,“ vysvětluje Kozel.

Jak sdělil Pavel Hubený, ředitel Správy NP Šumava, je nesmírně důležité, aby druhy, které jsou vázané na tlející dřevo, nebyly odkázané pouze na bezzásahové zóny. „Díky tomu nalézáme například ryze pralesní druhy brouků v odkorněných kmenech, které jsme ponechali v zásahových oblastech, vyskytují se zde vzácné houby, kriticky ohrožené druhy šplhavců nebo sov zde nalézají potravní nabídku a hnízdící příležitosti i díky tomu jsou jim zachovány velmi důležité migrační koridory, “ dodal ředitel. Správa NP Šumava k roku tlejícího dřeva pořádá několik tematických akcí. Aktuální programy, videa, články k letošnímu Roku tlejícího dřeva jsou zveřejňovány na oficiálních internetových stránkách Správy NP Šumava: www.npsumava.cz   a oficiálním facebookovém a instagramovém profilu NP Šumava nebo pod hastgem #tlejicidrevo. Videa jsou na: https://youtu.be/cOPlzCgqyLs

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Jan Dvořák