Vědci pomáhají vlastníkům řešit obnovu lesa na kalamitních holinách
27. 6. 2024
Pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), kteří se dlouhodobě zabývají problematikou obnovy a výchovy lesních porostů, se snaží vlastníkům lesa v tomto nelehkém úkolu pomáhat a předávat jim nové poznatky výzkumu. Nejúčinnější formou je ukázka praktických příkladů možných postupů založení nové generace lesa na holině. A právě vytvoření takových příkladů dobré praxe nabízí projekt Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvýšení funkčnosti lesních ekosystémů, který v letech 2022 až 2024 řešil VÚLHM ve spolupráci s Lesním družstvem (LDO) Přibyslav za podpory obcí Norských fondů a Státního fondu životního prostředí ČR.
„V řešeném projektu jsme se zaměřili na uplatnění alternativních obnovy lesa na velkých holinách po vzniku nových pestrých porostů. Takové porosty jsou stabilnější a lépe odolávají klimatickým změnám a napadení škůdci,“ řekla koordinátorka Monika Vejpustková. Na majetku partnera projektu LDO Přibyslav vznikly tři příklady dobré praxe pro vlastníky lesů zasažených velkoplošným rozpadem lesa. První příklad ukazuje postup obnovy lesa ve více fázích, kdy jsou na holinu nejprve vysázeny, nebo se mohou i nadále rychle rozrůstat tak zvané pionýrské dřeviny, jako jsou bříza a osika a s odstupem 10 až 15 let jsou pod krytem tohoto přípravného porostu postupně vysazovány cílové dřeviny - buk a jedle.
Druhým příkladem dobré praxe je pěstební postup s využitím kombinace umělého zalesnění a přirozené obnovy, což umožňuje založit nový porost jako pestrou směs dřevin. Při obnově jsou cíleně využívány nižší počty sazenic, které tvoří kostru porostu, jenž bude postupně doplňován o další dřeviny z přirozeného zmlazení. Třetí příklad demonstruje založení nových mladých porostů na malých ploškách uvnitř dospělých smrkových porostů. Tímto lze předcházet vzniku rozsáhlých holin v budoucnosti, pokud by došlo k rozpadu smrkového porostu již v důsledku napadení podkorním hmyzem nebo větrné kalamity.
Uplatnění těchto postupů vede k vyšší věkové, druhové i prostorové různorodosti porostů. V pestrém lese se daří většímu počtu různých druhů bylin a najdeme zde i více druhů živočichů, především hmyzu. V rámci projektu bylo na LDO obnoveno celkem 39,4 hektarů ploch a využito při tom bylo 13 druhů dřevin. Projekt výrazně rozšířil druhové spektrum dřevin a to i o druhy, které zatím v této oblasti nebyly při obnově využívány vůbec, například dub, lípa malolistá, bříza bělokorá, topol osika, třešeň ptačí či jilm horský.
Při obnově lesa bylo také nalezeno určité množství mrtvého dřeva, které je domovem specifických druhů hub a hmyzu. V okolí každé holiny byly navíc vytipovány staré stromy, které poskytují útočiště pro mnohé druhy ptáků, drobných savců, hmyzu i hub. Takové stromy se nazývají habitatové a lesníci je ponechají v lese na dožití. Pestrá skladba dřevin, ponechané mrtvé dřevo patří mezi účinná opatření chránící starou biologickou rozmanitost lesních ekosystémů a chrání přírodní hodnoty lesa. „Holiny obnoveny, projekt skončil, ale před pracovníky LDO stejně jako před ostatními vlastníky lesů zasažených kůrovcovou kalamitou stojí další a troufám si tvrdit náročnější úkol, a to o péči o založené porosty,“ upozornil Jan Leugner z Výzkumné stanice Opočno.
Otázka následné péče o druhy pestré porosty, kde se kombinují dřeviny s různou rychlostí růstu, tedy rychle rostoucí pionýrské dřeviny versus pomalu rostoucí světlomilné i stínomilné dřeviny, je v této době velmi aktuálním tématem. Mnoho správců lesa to pokládá za palčivý problém vzhledem k chybějícím typům zkušeností s takovými porosty a také nedostatku pracovníků, kteří by výchovné zásahy v mladých porostech prováděli. „Proto chceme v následujících letech s LDO Přibyslav dále spolupracovat a formou konzultací usměrňovat péči o nově založené porosty. Tato spolupráce přinese nové poznatky o výchově různorodých porostů s pestrou dřevinou skladbou, které budou uplatnitelné v lesnické praxi,“ dodal Leugner.
(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: archiv VÚLHM