Ovlivňuje borovice lesní růst perspektivní dřeviny douglasky tisolisté?

Její zastoupení v našich lesích by se ze současných 0,2 procenta mohlo do budoucna zvýšit až na úroveň pěti procent, ve střednědobém horizontu však není příliš reálné zastoupení přes dvě procenta. Douglaska vykazuje poměrně širokou ekologickou amplitudu a je obecně považována za relativně odolnou vůči suchu, ačkoli její růst je suchem rovněž negativně ovlivňován. Na mnoha stanovištích předčí svou objemovou produkcí naše domácí hospodářské dřeviny a poskytuje velmi kvalitní dřevní suroviny.

Její vliv na biodiverzitu domácí podrostní flóry je malý až zanedbatelný, i když její působení na faunu je méně probádané a spekuluje se o možném negativním vlivu na ornitofaunu. Douglaska také příznivěji ovlivňuje půdu v ​​porovnání s domácími jehličnatými dřevinami, může ale také zvyšovat nitrifikaci. Její invazivní potenciál je v širokém spektru stanovišť pravděpodobně malý až zanedbatelný, přesto je třeba věnovat pozornost především na živinově chudších stanovištích s rozvolněným porostním zápojem.

Současným trendem lesního hospodářství je zakládání a pěstování druhů pestrých porostů, od nichž se předpokládá vyšší odolnost proti nepříznivému působení globální změny klimatu. Také douglasku je doporučováno pěstovat ve směsích a zabránit tím monokulturnímu pěstování této introdukované dřeviny mimo jiné s cílem eliminovat její výrazný odběr živin při rychlém růstu. Douglaska je však jen částečně stín tolerující dřevinou a hrozí nebezpečí, že na určitých stanovištích ve směsi s některými domácími v mládí rychleji rostoucími dřevinami bude růst a bez adekvátních výchovných zásahů dojde ke zhoršení její kvality a vitality nebo dokonce k jejímu vymizení.

Pro ověření tohoto předpokladů vědci z Výzkumné stanice Opočno, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), experimentálně vyhodnotili vliv výchovných zásahů na růstovou reakci a prosperitu douglaskových mlazin původem z přirozené obnovy na živinově i srážkově relativně chudých stanovištích. Vědci posuzovali vývoj v porostu s dominantním zastoupením douglasky a porostu, kde je douglaska ve směsi s borovicí lesní. Získané výsledky publikovali v článku Růst douglasky tisolisté v mlazinách v závislosti na výchově a konkurenčním tlaku borovice lesní na živinově chudších stanovištích.

Z dosažených výsledků vědci formulovali závěry

V podmínkách živinově chudých stanovišť je douglaska v mladých porostech (mlaziny a nárosty) pod silným konkurenčním tlakem borovice, za kterou v této fázi růstově zaostává.

Pro vypěstování stabilních a kvalitních jedinců douglasky ve směsi s borovicí je na těchto stanovištích nezbytné provádět silné uvolňování aktivní kvalitní douglasek od fáze nárostů a mlazin.

Bez tohoto uvolňování bude pravděpodobně docházet k masivní přirozené mortalitě douglasky s postupným převládáním borovice.

Vzhledem k nižší životaschopnosti douglasky v raných růstových fázích na těchto stanovištích vědci doporučují zvláště pěstební podporu pouze pro příměs nejkvalitnějších jedinců douglasky s perspektivou následného umělého vyvětvování a tvorby cenných sortimentů.

Uvolňování většího množství douglasek ve směsi s borovicí nese riziko současného rozvolnění borovice s následnou tvorbou obrostlíků.

Doporučenou a pěstebně jednodušší variantou při umělé obnově je tvorba skupinového smíšení.

Včasné výchovné zásahy jsou také klíčové pro vytvoření příznivého štíhlostního kvocientu cílových stromů.

Zásahy slabé intenzity či zásahy opožděné vedoucí k rychlému přeštíhlení stromů, a tím k nízké stabilitě jednotlivých stromů i celých porostů.

Vzhledem k nízké konkurenceschopnosti douglasky v raných fázích růstu na chudých stanovištích lze konstatovat, že riziko jejího invazivního šíření je zde zanedbatelné.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: archiv VÚLHM