Počty tetřevů na Šumavě i v Bavorském lese rostou, je jich už 867

Výsledkem aktuálního monitoringu je průměrná odhadovaná velikost tetřeví populace čítající přibližně 867 jedinců. Pro porovnání v letech 2009 až 2011 bylo zjištěno zhruba 556 jedinců a přibližně 605 jedinců z let 2016 až 2017. „Výsledky vzorků odebraných v zimě 2022 až 2023 byly pro obě správy národních parků pozitivním překvapením. Pokud se budou tetřeví populace takto vyvíjet i nadále, je její dlouhodobé přežití zajištěno,“ řekla Ursula Schuster, ředitelka Správy NP Bavorský les.

Podle Pavla Hubeného, ​​ředitele Správy NP Šumava, těžiště tetřeví populace zůstává v samém jádru národních parků, kde už desítky let probíhají nerušené přírodní procesy a dlouhodobě je přístup do těchto míst omezený na vyznačené turistické trasy. Jde například o oblast Modravské slatě, nebo oblast Plesné či Trojmezenského pralesa. Významná populace se stále drží v Královském Hvozdu.

„Tetřevi se vyskytují také v oblasti Javoru, Smrčiny a existence tohoto kriticky ohroženého druhu jsme potvrdili i v Boleticích. Z dat vyplývá, že v území s regulací návštěvnosti má nejlepší podmínky k životu, vyskytuje se zde častěji a bez regulace návštěvnosti by hrozilo snížení početnosti,“ uvedl Hubený. Jaké jsou přesné důvody tak velkého nárůstu tetřeví populace v posledním období? Zásadně se rozšířilo území, bez lidských zásahů.

V roce 2017 zůstalo v obou národních parcích bez lesnického managementu 31 tisíc hektarů, loni to bylo už 47 tisíc hektarů. Na takto velkém území mění polomy a kůrovec struktury smrkového lesa a přirozená obnova vytváří rozmanité a členité lesy, které jsou velmi vhodné pro tento druh. Je také zřejmé, že za zvýšením tetřeví populace na Šumavě a v Bavorském lese stojí omezení vstupu do jádrových území tetřeva hlušce.

„Monitoring nám sice potvrzuje, že se tetřev vyskytuje jak v klidných územích, tak i v místech, kde mohou lidé chodit bez omezení. Nicméně zásadně se liší početnost tetřevů v jednotlivých lokalitách. Většina výskytu populace je totiž koncentrována v místech, kde je návštěvnost regulována zcela nebo cíleně na značené stezky. Zároveň v těchto místech byly znovu zaznamenány opakované nálezy trusu stejných ptáků, které jsme registrovali v předchozím výzkumu před šesti lety. Naopak v místech, kde návštěvnost není cíleně regulována, byly zaznamenány nižší počty ptáků,“ vysvětlil Martin Starý, náměstek ředitele Správy NP Šumava.

Aktuální čísla početnosti populace potvrzují, že pravidla omezení vstupu byla a jsou správná a důležitá. „Pokud jsou tetřevi v zimě vyplašeni, může to vést k jejich úhynu vyčerpáním. Vyrušování je problematické také při odchovu mláďat. Pokud vyplašíme tetřeví slepici od kuřat, může to také vést k úhynu mláďat,“ vysvětlila Ursula Schuster. Mezi možné důvody posílení populace tetřeva je nutné zahrnout také zásadní zvětšení území bez lovu na české části Šumavy, snížili se tím další formy rušení.

„Co nás příjemně překvapuje je také fakt, že i když se v obou národních parcích neloví šelmy, tetřevů přibývá. Zdánlivě to nedává logiku, protože když se toto opatření zavádělo, myslivci předpokládali, že lov šelem zbavuje území pro tetřeva nebezpečných predátorů. Realita je ale zřejmě jiná, protože početnost tetřevů roste. A navíc se ukazuje, že ani sedmiletá přítomnost vlčích smeček na území Šumavy a Bavorského lesa nemá negativní vliv na vývoj tetřevy hlušce,“ upozornil ředitel Hubený.

Jednou z lokalit, kde se v malém tetřev vyskytuje, je oblast Boubín, kde se Lesy ČR snaží spustit populaci tohoto druhu vypouštěním z umělého odchovu v Mlynářovicích. „K vypouštění tetřevů odchovaných v zajetí docházelo už v minulosti. V rámci aktuálního monitoringu v oblasti Boubína registrujeme geneticky identifikovaného pouze jednoho jedince tetřeva hlušce. Ten může pocházet z umělého odchova. V rámci budoucího monitoringu se na tuto věc musíme zaměřit, abychom co nejpřesněji zjistili vliv těchto výsadků na celkovou populaci,“ dodal Hubený.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Marek Drha, Facebook