Vědci doporučují obnovit kalamitní holiny přes přípravný les

Jednorázová obnova kalamitních holin často znovu vede k tvorbě plošných rozsáhlých, stejnověkých porostů s omezenou výškovou diferenciací, které nemohou do budoucna zaručit odpovídající stabilitu a vitalitu s ohledem na očekávané klimatické změny a s tím spojená rizika kalamit. Naopak delší časový odklad obnovy lesa zase zvyšuje riziko, že vzniknou obtížně obnovitelné holé plochy vlivem nepříznivého mikroklimatu, silného zabuření ploch, zamokření svrchních vrstev půdy a dalších nepříznivých podmínek, nehledě na produkční ztráty a environmentální důsledky. Obnova těchto holin pak obvykle vyžaduje dlouhodobou péči a značné náklady.

K těmto obnovním postupům však existují různé výhodné alternativy. Proto vědci z Výzkumné stanice Opočno, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), zpracovali pro praxi certifikovanou metodiku Obnova kalamitních holin přes přípravný les. Metodika vznikla při řešení projektu Optimalizace pěstebních postupů pro adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu. Přípravný les je tvořen rychle odrůstajícími dřevinami s pionýrskými strategiemi růstu, které budou schopny v relativně krátkém obmýtí do 40 let vytvořit lesní porosty s ekonomicky efektivním produktem dřeva a zároveň zajistí příznivější stanovištní podmínky na bývalých kalamitních holinách. Následnou obnovou lze docílit žádoucí věkové diferenciace porostů vznikajících na současných rozsáhlých kalamitních holinách.

Přípravný les je formou druhotného lesa, který může vznikat sekundární sukcesí nebo také umělou obnovou (síjí, výsadbou) po katastrofickém (vývraty větrem, požáry) nebo záměrném (těžba) zániku původního lesního porostu. Přirozená sukcese dřevin je charakterizována postupným šířením světlomilných dřevin. Případně může být přípravný les na kalamitních holinách zakládán kombinovanou obnovou. Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, a tím snížení extremity klimatu holých ploch, což je omezení přímého slunečního záření, teplotních extrémů, snížení rychlosti proudění větru, omezení konkurence, udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev (úprava vodního režimu, prokořenění, snížení rizika eroze půdy, úprava půdních fyzikálních a chemických podmínek). Omezení buřeně vlivem zastínění snižuje atraktivitu stanoviště pro výskyt myšovitých hlodavců.

Meziné dřeviny patří druhy s rychlým růstem v mládí, připravit se přirozeně osídlit i extrémní podmínky holých ploch a úspěšně na nich růst (klima, sluneční záření, půdní podmínky, konkurence přízemní vegetace). Většina přípravných dřevin vykazuje často a bohatou plodnost. Nejčastěji se v podmínkách republiky jde o břízy, olše, topoly, jeřáb ptačí, vrby a modřín. Výzkumné i provozní zkušenosti s obnovou kalamitních holin v současných podmínkách naznačují, že největší potenciál pro využití jako dřevina přípravná má bříza bělokorá. Na vodou ovlivněných stanovišť je vhodná dřevinou těchto porostů olše lepkavá. Tyto dřeviny jsou nyní perspektivní vzhledem k relativně dobré schopnosti odrůstat i pod tlakem zvýšených stavů spárkaté zvěře.

Mikroklimatický efekt přípravného porostu u jeřábu ptačího je omezený, tato dřevina vytváří řídké porosty. Jeřáb však příznivě vystavený koloběh živin. Topoly a vrby vlivem rychlého výškového růstu vytvořeného porostu v krátké době, s výstřelem topolu osiky a vrby jívy dominují v nižších polohách na stanovištích s dostatečnou zásobou vody v půdním profilu. Použití modřínu opadavého jako dřeviny přípravného lesa nebylo v minulých letech podporováno. Zkušenosti z imisních poloh však ukazují jeho vysoký potenciál uplatnění i jako přípravné dřeviny. Nové pohledy na funkci přípravných dřevin při obnově kalamitních holin umožní ekonomickou i biologickou optimalizaci jejich využívání. Lze předpokládat, že při aplikaci popsaných postupů dojde v budoucnosti k věkové diferenciaci následných porostů, které v současnosti vznikají na kalamitních holinách.

Při aplikacích využívajících přípravný les na kalamitních holinách je reálná úspora nákladů na obnovu lesa řádově o 10 až 50 tisíc korun za hektar. Po zpracování kůrovcové kalamity probíhající v letech 2017 až 2023 je v současné době stále nutno obnovit les na asi 80 tisících hektarech. Při využití popsaných postupů na 20 procent těchto holin lze roční ekonomický efekt pro lesní hospodářství České republiky vyčíslit částkou až 400 milionů korun. Zároveň lze náklady na obnovu využití předložených postupů rozložit na delší časové období po vzniku kalamity.

dalším důležitým faktorem je působení přípravného porostu na stanovišti a další složky lesních ekosystémů. Většina dřevin, které lze využít pro tvorbu přípravných porostů, má meliorační vliv na půdu. Krycí efekt přípravných porostů je na kalamitních holinách téměř nezbytný pro úspěšné vnášení citlivých dřevin, které na volných plochách špatně odrůstají. Využití postupů uvedených v této metodice může mít významné pozitivní dopady na obnovení stability lesa na kalamitních plochách, a tím přispět ke zvýšení adaptace lesních porostů na dopady klimatických změn.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: VÚLHM