Jaká jsou aktuální ohrožení lesů v České republice?

Je proto nutné rozlišovat mezi „starými lesy“ v Evropské legislativě zmiňované jako „old growth forest“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu a představují riziko pro potenciální výskyt škodlivých činitelů. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na třech procentech porostní půdy, v současné době je to již více než 20 procent.

Zdravotní stav lesů

Jedním ze základních zdrojů informací o zdravotním stavu lesů jsou data programu ICP Forests, v rámci kterého je téměř 40 let hodnocen zdravotní stav lesů na 5628 plochách ve 42 státech Evropy. V České republice probíhá hodnocení na 146 plochách mezinárodní sítě, které jsou doplněny na celkový počet 306 ploch pro zachycení variability v rámci našeho území. Hodnocená je defoliace, to je ztráta listů či jehličí v korunách stromů oproti „ideálnímu stavu“.

Průměrné hodnoty defoliace smrku ztepilého, který je naší nejrozšířenější dřevinou (46,8 % porostní plochy) se dlouhodobě pohybují okolo 30 procent. V souvislosti s vrcholem kůrovcové kalamity narostlo v letech 2016 až 2023 zastoupení smrků s nejhorším zdravotním stavem (defoliace nad 60 %) na tři až sedm procent. Je však nutné upozornit, že hodnocení defoliace nedokáže zachytit průběh kůrovcové kalamity, protože vyhlazené plochy nelze hodnotit.

Druhou nejčastější dřevinou v našich lesích je borovice lesní (zastoupení 16 %). U ní naopak dochází od devadesátých let minulého století k postupnému zhoršování stavu. V roce 2019 dosahovala průměrná defoliace této dřeviny téměř 50 procent. Od té doby došlo do minulého roku k mírnému snížení defoliace na 45 procent, což je však způsobeno spíše vytěžením nejvíce poškozených porostů než zlepšením vitality. Borovice je na našem území dřevinou s nejhorším zdravotním stavem.

Naopak buk lesní, jehož zastoupení se blíží 10 procentům, je v současné době naší dřevinou s nejlepším zdravotním stavem a průměrnou defoliaci, která dlouhodobě osciluje okolo 15 procent. Průměrná defoliace dubu letního a zimního (zastoupení 7,8 %) se přechodně zvýšila po suchém roce 2018, v současné době se opět pohybuje okolo průměrné hodnoty 30 procent.

Zdravotní stav je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ lesních porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 procent, ale pouze u porostů nad 120 let je to více než 37 procent. Rozdíl je patrný i u ostatních dřevin, například u buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 procent a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná.

Je proto nutné rozlišovat mezi „starými lesy“ v Evropské legislativě zmiňované jako „old growth forest“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, představují pestré ekosystémy z hlediska druhového i věkového složení a zasluhují si vysoký stupeň ochrany. Monokulturní porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu a představují riziko pro možný výskyt škodlivých činitelů. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá. V roce 1920 se lesy starší 100 let vyskytovaly pouze na třech procentech porostní půdy, v současné době je to již více než 20 procent.

V loňském roce se objevily informace v médiích, že zdravotní stav lesů v zemi je druhý nejhorší v Evropě hned po Francii. Toto srovnání, které vychází z technických zpráv ICP Forests s datem roku 2021 je do značné míry zavádějící. „Pořadí“ zahrnuje zastoupení stromů bez rozlišení jednotlivých druhů s defoliaci od 25 procent. Právě pro smrk, který je naší nejzastoupenější dřevinou, je však defoliace v rozmezí 25 až 35 procent v našich podmínkách přirozená a nepředstavuje vážnější narušení zdravotního stavu. Pořadí se navíc průběžně mění, v datech za rok 2022 nás „předstihlo“ například Maďarsko či Lucembursko.

ICP Forests rovněž uvádí, že data nejsou vhodná pro porovnání mezi jednotlivými státy, ale spíše pro hodnocení dlouhodobých trendů. Ty ale v Evropě nejsou úplně příznivé. U našich hlavních dřevin je sice většina ploch (58–68 %) v posledních letech bez prokazatelného trendu vývoje, ale zároveň počet ploch, na kterých se zdravotní stav zhoršuje, převyšuje počet ploch, kde dochází ke zlepšení. Nejvýraznější je to u smrku, kde je doloženo zhoršení zdravotního stavu na 37 procent ploch, zatímco ke zlepšení došlo pouze na pěti procentech ploch.

Výskyt škodlivých činitelů

Celosvětově byl minulý rok podle NOAA nejteplejší v historii měření od roku 1850. Globální teplota převýšila o 1,18 °C průměrnou hodnotu za 20. století až 0,15 °C průměrnou hodnotu dosud nejteplejšího roku 2016. Rovněž v České republice šlo o nejteplejší rok za období od roku 1961, pro které existují digitalizované databáze měření (odchylka +1,4 °C oproti průměru z let 1991 až 2020).

Pro zdravotní stav lesů byl však rok 2023 v České republice spíše příznivý. Výrazně teplotně podnormální a vlhký byl duben. I následující měsíce s nižšími teplotami přispěly k tlumení gradace hmyzích škůdců. Sucha se vyskytovala spíše lokálně a narůstající nepříznivá situace v letním období byla přerušena silnými srpnovými dešti. K výraznému proschnutí půdy došlo až v druhé polovině září a v říjnu, kdy již sucho nemělo příliš výrazný vliv na vitalitu lesů. Projevilo se však lokálně, například na postupujícím prosychání borovic ve středních Čechách.

Abiotickým příčinám poškození dominoval loni vítr, který podle důkazů poškodil dříví v objemu zhruba 1,6 milionu metrů krychlových. Suchem bylo poškozeno 0,8 milionu metrů krychlových, sněhem asi 75 tisíc a námrazou 21 tisíc metrů krychlových. Nahlášeno bylo dále přibližně 20 tisíc hektarů pozorovaného žloutnutí smrku. Celkově lze výskyt biotických škodlivých činitelů v roce hodnotit jako mírný.

Dominantní role mezi biotickými škodlivými činiteli patří stále dlouhodobě přemnoženému podkornímu hmyzu. V roce 2023 bylo evidováno téměř 3,2 milionu metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví, regionálně nejvíce v Plzeňském kraji (690 tis. metrů krychlových), v Olomouckém (392 tis.) av Kraji Vysočina (335 tis.). Celkově jde opět o výrazný rozvoj snížení kůrovcových těžeb oproti roku 2022, vrchol kalamity byl zaznamenán v roce 2020. Situace je však nadále vážná a teplý a takový průběh jarních měsíců a vegetačního období by mohl vést k opakovanému kalamitám. Kůrovcový základ je stále velmi vysoký, a to zejména v některých oblastech západních a severních Čech av Jeseníkách.

Evidováno bylo napadení podkorním hmyzem také na zhruba 35 tisíc metrů krychlových borových dříví, 6,5 tisíců modřínu, čtyři tisíce jedle nebo 3,5 tisíce metrů krychlových jasanů. Listožravý hmyz představuje dlouhodobě méně významné škůdce lesních porostů. V roce 2023 byl evidován na rozloze 1,1 tisíce hektarů. Za nárůstem stojí především poškození způsobená dospělci chroustů (0,6 tis. ha) ve spojitosti se čtyřletým cyklem „chroustího roku“ na jihovýchodní Moravě. Rozsah poškození jehličnatých sazenic žírem dospělých klikoroha borového byl hlášen ze souhrnné výměře 4,9 tisíce hektarů. Poškození drobnými hlodavci bylo evidentně podchyceno na ploše téměř 450 hektarů.

Nejvýznamnějším zástupcem dřevokazných hub jsou i nadále václavky, nacházející se vrub bylo za rok 2023 hlášeno 122 tisíc metrů krychlových vytěženého václavského dříví. Velmi vážná je situace u jasanů, která ohrožuje především patogen voskovička jasanová, která je doprovázena původci kořenových hnilob a sekundárním výskytem lýkohuby jasanového. V roce 2023 vedla k evidovanému objemu 44 tisíc metrů krychlových vytěžených jasanové dřevní hmoty. Sypavky byly evidenčně podchyceny hlavně na borovicích (1,1 tis. ha). Mezi listovými skvrnitostmi dominovalo padlí dubové (0,7 tis. ha). Opomenout nelze také překvapivý fenomén odumírání mladých modřínů, především ve Slezsku a na Moravě.

V současné době iv souvislosti se změnou klimatu vzrůstajícím rizikem výskytu invazivních škůdců. Mezi ně patří například výše zmíněná voskovička jasanová nebo síťnatka dubová, jehož větší rozšíření bylo zaznamenáno poprvé v roce 2023 v okolí Lanžhota.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VÚLHM