Speciální pasti pomohou při monitoringu invazivní sršně asijské
2. 4. 2024
„Nechceme nic ponechat náhodě, proto se soustředíme na prevenci. Pro včelaře i přírodu znamená sršeň asijská nebezpečí. Musíme udělat vše pro to, aby se u nás neuchytila. Třeba ve Francii situaci spíše podcenili, teď tam působí nemalé škody a šíří se dál. Ani sršeň nezná hranic. Snažíme se proto do monitoringu zapojit nejrůznější instituce, včelaře i veřejnost, a právě jim patří můj dík za informace o jejím možném výskytu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík, který past pro monitoring sršní v Plzni instaloval.
Kromě toho sdělil, že ministerstvo ve spolupráci s odborníky má Plán eradikace sršně asijské, který nyní ještě aktualizuje o zkušenosti s jejím letošním výskytem. Finální znění bude zhruba do měsíce, nicméně návrh Plánu stanoví i spolupráce s Hasičským záchranným sborem, včelaři a dalšími, které je možné již nyní při nálezu sršně asijské uplatnit.
„První sršně asijské se objevily právě v Plzni, proto jsme mohli nabídnout, že bychom se do vývoje vhodné pasti zapojili. Navrhujeme a testujeme vhodné bio materiály, velikost vstupních a výstupních otvorů, povrchy a barvy. Pasti se tisknou na 3D tiskárně a nově se vyrábí na vstřikolisu do 3D tištěných forem v našem výzkumném centru. Klíčové je, aby v pastech skončilo co nejméně jiných druhů hmyzu. Při správném použití by měly být vhodným pomocníkem, který napoví, zda se sršně asijské v okolí vyskytují,“ vysvětlil Jan Řehoř z výzkumného centra RTI Západočeské univerzity v Plzni.
Podle Jana Waltera ze Západočeského muzea v Plzni pasti však nejsou jedinou aktivitou, kterou se v rámci monitoringu sršně asijské bude letos zabývat. „Je nutné zapojit co nejvíce občanů do jejího monitorování, naučit je sršeň poznávat a řádně ji nahlašovat. Do aktivit souvisejících s jejím výskytem se jako Západočeské muzeum v Plzni zapojíme v letošním roce,“ prozradil. Pasti slouží jako doplněk k přímému pozorování. Ve spolupráci s odbornými institucemi či včelaři se budou instalovat především v místech, kde už se sršně objevily. Je totiž možné, že se některým královnám podařilo na podzim nepozorovaně vylétnout, přezimovat a na jaře se vydají do okolí, aby založily nové kolonie.
„Lidé mohou hlásit podezření na výskyt sršně asijské nejlépe s fotografiemi na náš e-mail invaznidruhy@nature.cz nebo přes aplikaci Nahlaš sršeň. Hlášení, kterých se nám již sešlo na osm stovek, poté prověřujeme. Stále platí, že hlavním pomocníkem při hledání jedinců je právě přímé pozorování. Tak jsme se o všech dosavadních nálezech dozvěděli,“ řekl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která monitoring sršně asijské koordinuje.
Past tvoří vletový otvor o průměru zhruba osm milimetrů a boční otvory ve stěně o velikosti asi šest milimetrů. Sršeň vlétne otvorem dovnitř, ale kvůli své velikosti se ven už nedostane. Do pasti bude létat i jiný hmyz, menšími otvory by se měl ale dostat ven. Nemusí se to ale vždy podařit, proto je potřeba pasti kontrovat. Více informací na Invazivní druhy - sršeň asijská .
(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Archiv AOPK ČR, Jan Walter