Pondělí

20. května 2024

Nyní

18°

Zítra

17°

Svátek má

Uměle odchovaný tetřívek potřebuje ve volné přírodě kvalitní potravu

2. 4. 2024

page.Name
Od poloviny dvacátého století prudce klesají stavy tetřevovitých v České republice (ČR) i celé střední Evropě a klesající populační trendy se objevují také v evropském těžišti areálu jejich výskytu – Skandinávii. Propad stavů tetřívka obecného je přitom nejmarkantnější. Příčin tohoto stavu je více a je zřejmé, že jde především o změny životního prostředí, predační tlak a některé další antropogenní faktory. Zvýšení počtů úspěšně přežívajících tetřívků v přírodě však není jednoduché.

Jedním z významných problémů při reintrodukcích hrabavých ptáků je jejich nízká biologická kvalita a schopnost adaptace voliérově odchovaných jedinců na podmínky života ve volnosti. Kromě jiného jde o to, aby uměle odchovaní, reintrodukovaní ptáci byli schopni vyhledávat a přijímat přirozenou potravu. V praxi se ukázalo, že většina vypuštěných tetřívků, kteří byli nalezeni uhynulí nebo ulovení predátory, byla výrazně vyhublá.

Uvedený problém je zřejmě zásadní pro úspěšnou reintrodukci a vědci z Útvaru myslivosti jej řešili v rámci projektu Model zachování a biodiverzity stanovišť a populací tetřevovitých v oblasti Králického Sněžníku, podpořeného Technologickou agenturou ČR. Výsledky poté publikovali v článku Zvýšení biologické kvality jedinců tetřívka obecného připravovaných pro záchranné programy, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu. Článek přispívá k řešení jak posílit populace, jejichž početnost je již pod úrovní biologického minima, a dále pro reintrodukci na lokalitách s rekonstruovaným prostředím.

Spektrum potravy tetřevovitých se v průběhu roku výrazně mění a je specifické proti jiným druhům hrabavých. Tomu je přizpůsoben i jejich trávicí trakt, ve kterém hraje roli zdvojené slepé střevo. Je to proto, že tetřevi přijímají, sto především v zimě, těžce stravitelnou potravu s vysokým obsahem celulózy. V této době, oproti vegetačnímu období, jsou jejich slepá střeva teprve plně funkční.

Vědci zjistili, že například skotští sněžní kurové chovaní v zajetí a krmení peletami, měli slepé střevo zkráceno o 48 procent a tenké střevo o 28 procent proti volně žijícím ptákům. Právě tato skutečnost je jedním z významných faktorů snížené biologické kvality a úmrtnosti uměle odchovaných tetřevů a tetřívků ve volnosti. Proto také u těchto jedinců dochází k problémové adaptaci na přirozenou potravu. U těchto ptáků, v důsledku nevyváženosti jednotlivých složek potravy, chybí zažívací trakt odpovídajícím způsobem. Následně dochází k vyhubnutí ptáků, k nárůstu parazitace a podobně, což má za následek jejich úhyn nebo ulovení oslabených jedinců predátorem.

Pro krmení tetřevovitých jsou u nás i v zahraničí používány většinou různé granulované směsi nebo směsi sestavené pro holuby a papoušky. Toto krmivo je pak doplněno přírodními krmivy. Ve voliérových chovech by se měla potrava tetřevovitých co nejvíce blížit potravní nabídce dostupné ve volnosti. Její doporučované složení podle sezóny je takové, že například v lednu a únoru by měla obsahovat větvičky smrku a borovice, jalovec, lísky, břízy, vrby, osiky a cibuli. V červenci a srpnu by měly být předkládány keříky borůvky, brusinky, osika, vrba, modřín, jetel, rybíz, salát, pažitka, řeřicha, kapradí a další.

Ve voliérových chovech je celoroční použití směsi semen royalty. Na základě výzkumu a exaktně stanoveného obsahu živin v přirozených složkách potravy vědci navrhli recepturu krmné směsi pro tetřevovité chované v zajetí, která akceptuje potřeby přípravy ptáků na pobyt ve volnosti. Zvýšený obsah tuku ve směsi by měl přispět k překonání prvního období po vypuštění ptáků do volnosti a potravního strádání. Snížený obsah vlákniny je třeba v chovu saturovat paralelním podáváním přirozených krmiv.

Výběr potravy může být do jisté míry ovlivněn i pohlavím a věkem ptáků. Vědci uvádějí, že na podzim je potrava tetřívků velmi chudá na živočišné bílkoviny, které jsou více zastoupeny u samic. Podle charakteru lokality se v potravě tetřívků objevují i ​​zemědělské plodiny, a to jetel luční, oves setý a další. Na základě zjištěných informací a originálních výzkumů vědci do krmné směsi zakomponovali nejen divoce rostoucí, ale také kulturní druhy rostlin. Jde o semena borovice lesní, sušené plody jeřábu, semena a sušený list vřesu nebo zemědělské druhy zastoupené například ovsem setým.

Dále jsou to plodiny se specifickými vlastnostmi, jako luštěniny, olejniny a některé další druhy, které mají dietetické účinky, například pohanka obecná, případně jen setý nebo ostropestřec mariánský. Volně žijící hmyz reprezentující živočišnou složku potravy tetřívků byl ve směsi nahrazen sušenými moučnými červy. Další vlastnosti navržené směsi pro tetřívky připravované pro reintrodukci je její sestavení výhradně ze semene, sušených prýtů a plodů, což umožňuje potřebný rozvoj zažívacího traktu mladistvých jedinců a jejich schopnost využívat přírodní zdroje potravy po vypuštění do volnosti.

Navržená krmná směs pro tetřevovité musí být k dispozici kuřatům již po prvním týdnu jejich věku, i přesto, že se v tomto věku ještě živí pouze výhradně živočišnou potravou. Třetí vlastnosti navržené směsi je, že jejím zkrmováním si ptáci osvojí tvar, barvu, velikost a další charakteristiky přirozené potravy, které vyhledávají a příjem po vypuštění do volnosti je u nich již fixováno, nehledě na adaptovaný gastrointestinální trakt.

(hyš-jř)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Wikimedia Commons , licence CC 2.0, Pierre-Marie Epiney, Václav Hřebek, Tomáš Jiřička