Budiž světlo! Jedna ze základních podmínek života i v Beskydech

Bez tajemné fotosyntézy, která dodává kyslík, by nebyly rostliny ani lidé. V procesu fotosyntézy rostlin z „ničeho“, tedy z oxidu a vody, díky slunečnímu světlu vyrobí pro život nezbytný kyslík a cukry pro rostlinu samotnou. Přijatá energie světelného záření se mění na energii chemických vazeb. Je to zázrak života na Zemi! Bez světla proto rostliny postupně chřadnou. Udržet louku, pastvinu nebo mokřad s dostatkem světla znamená kosit ji, pást a chránit ji před zarůstáním keři a stromy. Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy prostřednictvím vlastníků a nájemců hlídá zachování bezlesí hlavně v památkách, rezervacích a na těch nejcennějších stanovištích s výskytem vzácných druhů rostlin a bezobratlých.  Finančním prostředkem je Program péče o krajinu (PPK) a Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK).



V minulých dvou letech se podařilo vyklučit vzrostlé nálety javorů a osik na mezích v přírodní památce Stříbrník a navazujících pozemcích obcí Hovězí nebo Halenkov, a to v součtu na ploše dvou hektarů. Kromě rozšíření plochy luk a jejich osvětlení, je bonusem i osvobození starých jabloní, hrušek a trnek, které tady v zajetí hustého náletu přežívají. Krávy a ovce pasoucí se na jalovcových pasínkách často nestačí likvidovat nálety dřevin, které by chtěly pasínek postupně zahalit do lesního šera. S likvidačním náletem se musí pomáhat i tady, systematickým vyřezáváním. Jen v loňském roce se na pastvinách vyřezalo minimálně pět hektarů ploch, například na Radošově ve Zděchově, Ježůvce v Horní Bečvě, Koncové ve Velkých Karlovicích, Losovém, Uherském nebo v Kýchové v Huslenkám.

S úporným ostružiníkem se zase statečně perou hospodáři na Losovém v Huslenkách nebo na Poskle v Hutisku-Solanec. Na Poskle s drobnou mravenčí prací vyštipování a vytahování nesmrtelných lián ostružiníků pomáhají studenti Střední školy zemědělské a přírodovědné v Rožnově pod Radhoštěm. Vysvobodit okraje luk z područí stromů a křovin se loni podařilo třeba také na Kozinci v Oldřichovicích, v Boří v Zubří, na Dílech ve Valašské Bystřici nebo na lesní loučce na Makytě v Huslenkách.

Každá lokalita má přitom svá specifika, která je dobře zohledňovat. Například na Vsacku se nekácí všechny lísky, ale část se vždy ponechá. Staré dřevo lísek může být domovem kriticky ohroženého drobného brouka z čeledi dřevomilovití. Na lesních loukách jsou zase lísky často biotopem sympatického nočního hlodavce plšíka lískového. Na mezích mohou růst vzácnější teplomilné růže, které je dobře jasně označit a nevyřezávat. Platí také, že část vyřezaného klestu zůstává na okrajích pozemků na hromadách, jako potenciální zimoviště, úkryty i hnízdiště pro plazy, obojživelníky, ptáky nebo hmyz. Kde je to možné, ponechá se stát k postupnému zatlení pahýl stromu, který při osidlování slouží jako „panelák pro brouky“.

Ve vyjmenovaných příkladech likvidace náletů musí zaznít i zmínka o původním příkladu obnovení sadu v Mořkově. Ještě loni na jaře „nebylo pro les sad ani vidět“. Staré švestky domácí mnohaleté zastínění přežily jen díky vytáhlým korunám. Po dokonalém vyčištění se podařilo dosadit i další tradiční odrůdy ovocných stromů. Kromě jabloní tady už dnes rostou špendlíky, švestky, třešně, sladkoplodý jeřáb, hrušně a další. V příštích letech zde bude rozkvetlý sad, louky i pastviny.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: M. Dvorský, M. Popelářová