Buk čelí výzvám, pomůže zvládnout klimatickou změnu?

Klimatické prognózy pro střední Evropu naznačují trend přetrvávajících teplot vzduchu, které mohou způsobit zvýšení četnosti a délky intenzivních letních dešťů. V České republice se v období let 1961 až 2021 v důsledku klimatických změn stoupla průměrná roční teplota vzduchu o dva stupně Celsia, přičemž se předpokládá, že do roku 2047 mohou v jižní a střední Evropě vzrůstat teploty o další dva stupně.

Jednou z dřevin, do které se vkládají naděje, je buk lesní. Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Mendelovy univerzity v Brně proto zpracovali článek Význam buku lesního ve střední Evropě v období klimatických změn. Jejich hlavním cílem bylo poskytnout komplexní přehled současných poznatků o adaptačních strategiích buku lesního v reakci na měnící se podmínky prostředí.

Buk lesní jako dominantní a ekologicky významná listnatá dřevina čelí v podmínkách měnícího se prostředí významným výzvám. Změna klimatu, což zahrnuje zvýšení průměrných teplot vzduchu a změny distribuce srážek nejen ovlivňuje jeho růst, obnovu i areál rozšíření, ale například i častější tlak biotických škůdců, například hmyzu. Adaptace buku na tyto změny společně s managementovými strategiemi, které tyto adaptace podporují, jsou zásadní pro jeho ochranu a udržitelné využití.

Buk je stín snášenlivá dřevina, schopná růst na mnoha různých lokalitách. Dokáže odrůstat ve snížených podmínkách ozáření pod porostním zápojem, a to často až pod pět procent ozářenosti volné plochy. To z něj v porovnání s jinými dřevinami činí vysoce konkurenceschopný druh, protože buk lesní je prakticky jediná listnatá dřevina, která dokáže regenerovat v takto extrémních světelných podmínkách. Buk se velmi dobře a snadno přirozeně zmlazuje díky až 20 metrům účinnému bočnímu doletu semene, kdy je poměrně nízká intenzita difuzního záření pro bukovou přirozenou obnovu dostatečná.

Na úspěšnost jeho přirozené obnovy mají výrazný vliv ptáci konzumující bukvice. Bylo zjištěno, že konzumenty bukvic jsou jak lesní, tak i zahradní druhy ptáků, jako například strakapoud velký, sýkora koňadra, sýkora uhelníček, brhlík lesní, sojka obecná či pěnkava obecná. Mimoto jsou bukvice často vyhledávány mnoha hlodavci, mezi něž patří především veverky, norník rudý, myšice či plch velký.

Mezi lety 2018 a 2020 byla střední Evropa sužována extrémními horky doprovázenými suchem, které vážně zasáhly i lesní ekosystémy. Dostupnost vody je hlavním limitujícím faktorem pro vitalitu a produkci lesních dřevin včetně buku lesního. Působením sucha mohou být navíc ovlivněny nejen fyziologické procesy, ale i konkurenceschopnost buku, jelikož snižuje míru dostupnosti živin v lesních půdách. V důsledku toho bukové porosty trpí časným opadem listí a ztrátou tloušťkového i výškového přírůstu. Ztráta asimilačního aparátu může výrazně ovlivnit fotosyntézu s tím, že strom nedostává potřebné zásobní látky, jako jsou sacharidy, lipidy, proteiny, sekundární metabolity a může dojít k jeho tak zvanému vyhladovění a poté ztrátě na produkci.

Na stres suchem je v porovnání s jinými listnatými dřevinami, například dubem, habrem, jasanem či lípou, je méně odolný, protože zejména nižší zásoba vody v půdě zvyšuje citlivost jeho růstu na klima. Je prokázáno, že zvýšení teploty vzduchu o jeden a půl stupně Celsiaí snížení přírůstu buku o 20 až 40, které může být navíc v případě nízkého úhrnu srážek umocněno až k 50 procentnímu poklesu. Buk je na přísušek nejvíce citlivý na začátku vegetačního období. Pokud na buk působí krátkodobě, často opadá listí. Prosychání korun buku se děje nejen v roce výskytu sucha, ale takovéto oslabení stromů doznívá delší dobu, a to až 15 let po přísušku. Mladé výsadby semenáčky jsou poměrně náchylné k mrazům, kdy dochází k jarnímu poškozením květů a vyrašených listů.

Kvůli těmto problémům, kterým bude v současné době čekat av budoucnu čekat nejspíš bude, je na místě se zabývat otázkou adaptační strategie. Pěstování buku ve smíšených porostech představuje efektivní adaptační opatření pro objemové využití zvýšení produkce, tlumení negativního vlivu, například i dalších rizik, efektivnějšího vlivu, hlavně světla a vody a stability porostů v rámci dalších globálních klimatických změn. Pěstování buku ve směsi s dubem či s javory se zatím zdá být jako vhodná adaptační strategie nejen s ohledem na objemovou produkci, ale i pro udržení buku v nižších polohách. Také je velmi vhodná směs buku lesního se smrkem ztepilým, protože jde o ekologické nároky a odlišné morfologie kořenového systému, díky čemuž dochází k lepšímu využití živin a vody v půdě.

Alternativou může být i pěstování buku formou strukturně bohatých porostů, kdy podúrovňové stromy často nevykazují žádnou negativní reakci na zvýšenou teplotu vzduchu. Na druhou, ale podúrovňové stromy vyšší kompetici mohou být v pravděpodobnější straně na působení sucha. Proto problematika vhodného obhospodařování bukových porostů může pomoci zmírnit dopady klimatických změn. Jediná buku ve směsi mají širší korunu, a tím i lépe využívat korunový prostor proti monokulturám. Smíšené bukové porosty dosahují vyššího počtů stromů, kruhové výčetní základny, zásoby porostu a sekvestrace uhlíku v biomase.

Při pěstování bukových a smíšených porostů s bukem lesním jsou vhodné především v přírodě blízké způsoby s důrazem na vertikální i horizontální diferenciaci. Smíšené lesní porosty, efektivní hospodaření a výzkum zaměřený na genetickou diverzitu i adaptabilní schopnosti buku lesního mohou pomoci zajistit jeho trvalou a bezpečnou produkci a vést k jeho adaptaci a udržitelnému využití.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: VÚLHM