Na krkonošských cestách provede patnáct nových podmaleb na skle

Minulý víkend byly dvě z nich slavnostně odhaleny. Jedna s motivem Nejsvětější Trojice v Památníku obětem hor v Modrém sedle a druhá anděla strážného na křižovatce cest pod vrcholem Předního Žalého. U kapličky se sešli oba dárci, strážci a další zástupci Správy KRNAP, lona Karlíková, starostka Pece pod Sněžkou, i boudaři z Luční boudy Stanislav Beneš a Klára Sovová, aby slavnostně odhalili podmalbu Nejsvětější Trojice.

Autorka Zora Ponicová-Paterová jí do vínku popřála „aby chránila ty, kdo se starají o krkonošskou přírodu i návštěvníky hor, boudaře, horské záchranáře a další.“ Kapličce, podmalbě, místním lidem, horám a jejich ochráncům i návštěvníkům hřebenů Krkonoš poté požehnal v krátké pobožnosti vrchlabský děkan, katolický farář Jiří Šlégr a symbolicky obnovil požehnání Johanna Bortha z roku 1927.

Na vrchol Předního Žalého v neděli vystoupali poutníci od Jilemnice i Vrchlabí, aby splnili přání, s nímž tu Jan Nepomuk, hrabě Harrach, nechal kdysi postavit rozhlednu i hostinec, aby se německy mluvící lidé z Vrchlabska i česky mluvící z Jilemnicka nejen na krkonošských stezkách setkávali v přátelství a míru. Poutníkům, turistům a dalším lidem, kteří chodí po nejvyšších českých horách, se dostalo požehnání od jilemnického katolického faráře a vikáře Františka Mráze.

Dále vrchlabských farářů Vladimíra Hraby z Církve československé husitské a Michaela Pfanna z Českobratrské církve evangelické. Šťastné cesty jim popřáli také David Hlaváč, starosta Jilemnice, a Robin Böhnisch, ředitel Správy KRNAP, který připomněl přání hraběte Jana i letošní Krkonošský rok Harrachů, v němž připomíná hraběte Jana a 120. výročí jím vyhlášené první přírodní rezervace v Krkonoších na Strmé stráni v Labském dole.

Podmalby od Zory Ponicové-Paterové lze vidět kromě Modrého sedla a Žalého také u rozhledny Štěpánka, na Čertově hoře, Kotelské vyhlídce nad Horními Štěpanicemi, u památníku lesnické exkurze nad Husími boudami, na Hanapetrově Pasece, u Zámečku nad Dolním Dvorem, na Liščí cestě u Zadních Rennerovek, Berghausu v Černém Dole, Krausových Boudách nad Janskými Lázněmi, Pražačce nad Horním Maršovem, Václaváku na Černé hoře, na Cestníku a na Rýchorách.

Památník obětem hor vznikl na konci 18. století na paměť krkonošského horáka Václava Rennera, který tu v roce 1798 zahynul při transportu dřeva z Lahrových Bud na Luční boudě, která právě Rennerům patřila. Obnovenou kapličku potom 25. září roku 1927 vysvětil vrchlabský děkan Johann Borth jako kapli Nejsvětější Trojice. V roce 1957 se stala památníkem těch, jejichž životy si vzalo zdejší nevyzpytatelné horské počasí, laviny, a podobně.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Radek Drahný