Update cookies preferences

Středa

4. prosince 2024

Nyní

Zítra

-1°

Svátek má

Osika může sehrát významnou roli v adaptaci lesů na klimatickou změnu

6. 5. 2024

page.Name
Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně provedl studii, v níž se zabýval osikou obecnou, dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, dnes ale opomíjenou. Tam, kde se na severní polokouli osikové porosty nacházejí včetně severoamerického osikovce, významně přispívají ke zvyšování biologické rozmanitosti.

Vědci jsou přesvědčeni, že stejně hrát roli může osika i v tuzemských lesích. Za tímto účelem provedli analýzu více než čtyř milionů lesních porostů po celém území České republiky. Analýza potvrdila, že osika je pro české lesnictví perspektivní dřevinou nejen z hlediska podpory biodiverzity, ale také při adaptaci lesů na klimatickou změnu, kdy může plnit roli přípravné dřeviny.

V minulosti byla osika mnohem rozšířenější. Tento stav se ale změnil vlivem komerčně zaměřeného lesního hospodaření, které upřednostňovalo druhy a strukturně unifikované porosty. Pro lepší pochopení historických souvislostí týkajících se výskytu osik a jejich prostorových, stanovištních nároků vědci analyzovali více než čtyři miliony lesních porostů, porostních skupin v celé České republice. Využili při tom současné údaje o velikosti daných lesních majetků, typu plánování a o kategorizaci lesů s přiřazenou intenzitou managementu.

„Z průzkumu vyplynulo, že výskyt osiky je statisticky významně spjat s velikostí lesního majetku a kategorií lesa, tedy s typem a intenzitou hospodaření. Z hlediska stanovištních nároků, které označujeme jako „realized niche“, zahrnující produkční a zároveň ekologické optimum, jsme posuzovali i vlastnosti ekologické stanoviště vycházející z lesnické typologie, což je jedním z významných výsledků studie,“ vysvětlil její hlavní autor Antonín Kusbach. Odborníci při analýze vycházeli nejen z historických terénních měření, tedy z dat lesních hospodářských plánů, ale využili i moderní metody dálkového průzkumu Země a sofistikované analytické techniky.

Osikové systémy jsou schopné rychlé regenerace a kolonizování nových stanovišť, což ukazuje na jejich odolnost vůči disturbanci, jako jsou požár, nemoci, napadení hmyzem či větrné smrště, s nimiž scénáře odborníků v souvislosti s klimatickou změnou počítají- „Někdy se říká, že v Severní Americe můžete jít od pobřeží k pobřeží a nikdy neopustíte stín osik. Možná to není tak docela pravda, ale vypovídá to o flexibilitě a přizpůsobivosti této dřeviny. Ukazuje to na velký potenciál, který osika má,“ řekl k budoucnosti osik v Evropě spoluautor studie Paul C. Rogers z Western Aspen Alliance, Ecology Center and Department of Environment and Society na Utah State University.

Myšlenku o perspektivní budoucnosti osik v Evropě podporují i ​​terénní pozorování. „Z našich terénních pozorování vyplývá, že si osika po rozsáhlém úbytku smrku ztepilého v důsledku kůrovcových kalamit přirozeně našla cestu do středoevropských lesů. Myslím si, že je to dáno i tím, že lesnická praxe se na roli pionýrských dřevin, kromě osiky jde především o břízu, dívá jinak než před léty, kdy je velmi důsledně z porostů eliminovala. Díky svým velmi dobrým regeneračním schopnostem osika v porostech prospívá a může se stát jednou z přípravných dřevin ve vícefázové přirozené obnově lesů,“ dodal Kusbach.

Výsledky studie  publikoval odborný časopis PLOS ONE.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: MENDELU