Pěstební postupy a řádné hospodaření se drobným vlastníkům lesů vyplácejí

I když má vlastník lesa dnes k dispozici různé zdroje informací, považovali vlastníky vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) za přínosné shrnout některá doporučení v oblasti pěstování lesa do certifikované metodiky Pěstební postupy obnovy a výchovy lesa pro drobné, kterou zpracovali při řešení projektu Udržitelné hospodaření v lesích drobných vlastníků.

Jejich cílem je poskytnout uživateli pěstební postupy modifikované pro použití v „malolesích“ včetně využití opomíjených nebo málo aplikovaných opatření ke zlepšení stavu a funkčnosti lesů malých výměr. Doporučení jsou pokud možno diferencována podle rozlohy majetků a současného stavu, například kalamitní rozpad a cíle vlastníka. Vědci se v metodice nazývají své na motivaci vlastníka uskutečňovat les hospodaření podle nejnovějších poznatků se zohledněním historických v činnostech zahrnujících obor, tedy zejména obnovy a výchovy lesa.

Kromě správných postupů v ochraně lesa vědci považují právě zaměření na pěstební činnosti jako zásadní nejen pro naplnění celé, u malých vlastníků často pestré škály cílů, ale i jako adaptační opatření na klimatickou změnu. Hranice výměr lesních majetků pro obvyklé řazení vlastníků mezi „drobné“ je do 50 hektarů. Někdy je pro tyto majetky použíán i termín „malolesy“. V současné době je ve vlastnictví fyzických osob v republice přibližně 465 tisíc hektarů lesů az toho „malolesy“ tvoří více než 67 procent. Do velikostní kategorie jeden až deset hektarů spadá 42 procent uvedených ploch lesů. Právě u vlastníků těchto malých rozměrů je zásadní, jaký přístup mají k péči o svůj majetek.

V praxi se lze setkat s velmi nadšenými vlastníky ochotnými investovat do svého majetku svou práci a vždy očekávat reálné, v krátkodobém horizontu dosažitelné efekty, a to i v kombinaci s upřednostněním nebo potlačením funkce dřevoprodukční. Na druhou stranu jsou časté i případy silného nezájmu o lesní majetek menší rozměry, které mohou vést k šíření škůdců na sousední majetky nebo dokonce k rozvoji kalamity. Podle lesního zákona se na takového vlastníka nevztahuje povinnost hospodařit podle lesního hospodářského plánu (LHP) a využívá jen tak zvané lesní hospodářské osnovy (LHO). Zásadní je ve všech případech komunikace s odborným lesním hospodářem, který respektuje reálné cíle vlastníka, ale může ho i aktivně měřit k dalším efektům vlastnictví „malolesa“.

Vlastník lesa musí mít podle zákona bez ohledu na výměr majetku odborného lesního hospodáře (OLH). Může si ho vybrat sám, podmínky pro jeho kvalifikaci stanoví zákon, nebo je mu přidělen zpravidla z míst příslušných organizačních jednotek Lesů ČR či pověřením právnické či fyzické osoby státní správy lesů na katastrální obci s rozšířenou působností (ORP). Aktuální přítomnost nebo nepřítomnost stromů a keřů na pozemku přímo neznamená, že jde o pozemek „lesní“. Vlastníkem lesa je ten, kdo má u svého pozemku v katastru v kolonce druh pozemku uvedený, že lesní pozemek nebo v kolonce způsob ochrany nemovitosti je uveden, že je určen pozemek k plnění funkcí lesa, případně obojí. Každý vlastník lesa by měl znát jeho hranice a pokud možno je udržovat.

V metodice jsou stručně shrnuty informace, jaká opatření mohou vlastníci malých lesů využívat k naplnění svých individuálních cílů při využívání malého lesního majetku. Metodika také vlastníkům přístupným způsobem pomůže se zorientovat v odborné terminologii, v náročnosti prací a při rozhodování, jak dále postupovat podle svých možností a nabízené asistence ze strany odborných lesních hospodářů. Metodika je určena prioritně pro vlastníky lesů menších výměr do 50 hektarů. Uvedená doporučení by měla v součinnosti s OLH pomoci vlastníkům naplnit jejich cíle a záměry s lesními majetky v souladu se související legislativou. Kromě již zmíněných OLH je metodika dále využitelná pro organizaci státní správy lesů a ochrany přírody (pracovníky na ORP), lesnické školy a univerzity a lesnický výzkum.

Při kalkulaci přínosů metodiky lze předpokládat, že její uplatňování přispěje ke zlepšení stavu drobných lesních majetků ak zajištění plnění jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí. Bude tedy výrazně sníženo riziko jejich rozpadu. Pokud by se na uvedený výše model uvažovalo o uplatnění alespoň tří metriky krychlové na zvýšení v mýtném místě v nahodilé, ale také může přinést, při lepším zpeněžení dřív z úmyslné versus nahodilé těžby o zhruba 500 korun na metr krychlový tržeb až o přibližně 615 milionů korun. Dalším přínosem popsaných postupů, zaměřených na obnovu a výchovu porostů s důrazem na podporu směsí, je snížení rizika velkoplošného rozvrácení porostů, což vede k omezení plnění ostatních funkcí lesa.

Metodika Pěstební postupy obnovy a výchovy lesa pro drobné vlastníky je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2024/05/LP_11_2023.pdf

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: archiv VÚLHM