Vědci zachraňují cenné ekotypy a populace smrku ztepilého

Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, jako hlavní nebo přimíšená dřevina. Negativní průmyslové vlivy na lesní prostředí, působení škůdců a chorob lesních dřevin, klimatické extrémní události včetně měnících se způsobů lesnického hospodaření v České republice během minulých dvou století vedly k omezení zastoupení některých dřevin a jejich ekotypů, poklesu biodiverzity a omezení plnění základních funkcí lesa.

Proto se stávají aktuálními taková opatření, která mohou přispět ke zlepšení životaschopnosti lesů. Ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti se vědci dlouhodobě věnují řešení této problematiky v rámci různých výzkumných projektů. V současné době řeší téma záchrany smrku dva významné projekty. Jedním z nich je Zachování genetických zdrojů rezistentních variant krušnohorského smrku ztepilého v kontextu realizace opatření ke zmírnění dopadů sucha a probíhajících změn prostředí a druhého Výzkum a ochrana genetické diverzity zbytkových populačních smrků ztepilého v souvislosti s adaptací na zvýšené extrémní klima.

Mezi praktické výstupy tohoto projektu patří například založení semenného sadu v podmínkách in situ s rejuvenilizovanými (omlazenými přeroubováním) klony rezistentních variant krušnohorského smrku v rámci rekonstrukce staršího klonového archivu v lokalitě in situ Vernéřov. V tomto semenném sadu, který se zakládá v letošním roce v jarním období v lokalitě Vejprty, budou uplatněny také vegetativní varianty rejuvenilizovaných klonů rezistentního krušnohorského smrku ze staršího klonového archivu v podmínkách ex situ ve středních Čechách v lokalitě Cukrák u Jíloviště.

Vegetativní sadební materiál byl vypěstován v dostatečném množství ve školkařském zařízení PEXÍDR v Protivíně. Na tomto pracovišti probíhá také, v rámci poloprovozního výzkumu, pěstování tak zvaných sekundárních řízkovanců klonů krušnohorského smrku, které budou využity pro doplnění dříve založených experimentálních výsadeb v Krušných horách a pro jejich další hodnocení. Při řešení tohoto projektu i v rámci dalších navazujících výzkumných činností tedy jde hlavně o finalizaci a zužování dosavadních výzkumných a poloprovozních aktivit řešitelského týmu k zachování a reprodukci rezistentních variant krušnohorského ekotypu smrku ztepilého a jejich repatriaci do oblasti původního rozšíření v Krušných horách.

V druhém zmíněném projektu se vědci věnují záchraně zbytkových populací smrku ztepilého v Národním parku České Švýcarsko, Národním parku Podyjí, v revíru Dolní Břežany v majetku Arcibiskupství pražského av oboře Květov u Orlíku spravované společností Orlík. Práce vědců zakládá ve vyhledávaných vhodných jedinců pro nové zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin, především semenných sadů první generace. Při dostatečném počtu vyhledaných donorových uznaných jedinců se v lednu až únoru odebraly rouby k naroubování na již připravené podnože v lesní škole PEXÍDR. byly vypěstovány výsadby poté schopné roubovance a před jejich výsadbou byly ověřeny genetické charakteristiky použitých klonů.

Na připravené ploše bylo v rámci přípravy pro semenného sadu na lokalitě Zvole v majetku Arcibiskupství pražského v jarním období letošního roku vyměřeno schéma rozmístění roubovanců jednotlivých klonů a byla podána Žádost o registraci semenného roku. Po založení semenného sadu se předpokládá po několika letech produkce kvalitního reprodukčního materiálu ve formě osiva. Nepůjde pouze o reprodukci, ale také o zachování (konzervace) vybraných nejcennějších jedinců pro další generaci soustředěných v jedné lokalitě.

Vědci také vyhledávali přežívajícího jedince smrku v bývalé lokalitě Kácov, v současné době Konopiště, a demonstrační objekt Klokočná, který se také nachází tamtéž. Pro účely jejich genetické charakterizace byly vybrány porosty, kde jedinci smrku odolaly několika vlnám kůrovcové kalamity. V prvním případě byly v lokalitě Kácov z vybraného porostu odebrány vzorky rostlinného materiálu (čerstvé jehličí), a to jak z dospělých, tak i mladých stromů pro analýzy DNA a pro možné porovnání geneticky podmíněných charakteristik s vybranými populacemi smrku ztepilého z jiných částí České republiky.

V druhém případě v Klokočné byly vzorky rostlinného materiálu (čerstvě narašené jehličí) z různorodého a různověkého porostu obhospodařovaného výběrovým způsobem. Pro srovnávací účely byly odebrány vzorky rostlinného materiálu ze stejnorodého a stejnověkého porostu vzdáleného několik set metrů od demonstračního objektu Klokočná a obhospodařovaného holosečným způsobem. V současné době probíhá finalizace a vyhodnocování výsledků genetických analýz z posledních odebraných vzorků rostlinného materiálu.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Pavel Pexídr, Josef Frýdl, Radek Vernar, Jaroslav Dostál, Martin Fulín