Nebe nad zříceninou hradu Trosky se uzavřelo pro rušivé pro drony
10. 1. 2024

Proto Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) používání dronů v této oblasti omezila. Zákaz platí každoročně od začátku ledna do konce června. „Sokolům vadí především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Pokud jsou vyrušeni, hnízdo opustí. To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety. Žádáme proto všechny milovníky létání s drony, aby svou zálibu provozovali někde jinde. Dejme sokolům šanci,“ vyzývá Jiří Klápště z AOPK ČR.
Z monitoringu je zjevné, že rodičovský pár sokola stěhovavého bývá při hnízdění skutečně rušen létajícími letadly bez pilota a modely. Ptákům vadí především nalétnutí do vyšší nadmořské výšky, než je umístěno hnízdiště. „Sokoli jsou tím rušeni při inkubaci snůšky, může dojít k zastydnutí či opuštění vajec. Ohrožena jsou ale i mláďata po vylíhnutí. Dospělí sokoli se totiž kvůli dronům bojí přilétat na hnízdo a hrozí tak retardace vývoje mláďat kvůli nedostatečnému krmení, dehydrataci či podchlazení,“ upozornil Klápště.
Oblast, ve které je činnost zakazována, byla vymezena do vzdálenosti zhruba 350 až 400 metrů od místa hnízdění sokola stěhovavého a je dána územím, v němž se projevuje zvýšenou citlivost při vymezování hnízdního území na zřícenině hradu Trosky. Rozsah této plochy byl stanoven na základě výsledků dlouhodobého sledování sokolů stěhovavých v dané lokalitě a prokázání hnízdního chování v památce Trosky.
Sokol stěhový, nejrychlejší dravec na světě velký jako vrána, je relativně dlouhověký druh. Dožívá se až okolo dvaceti let, během nichž je při úspěšném hnízdění věrný jednomu stálému partnerovi. Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však ani starou hradní věží.
V druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používáním chemických látek, zejména pesticidů v zemědělství. Ty se přes dopravní řetězec dostává až do vajec. Přestože počet sokolů v zemi stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny. Více na: https://ceskyraj.nature.cz/aktualni-omezeni
(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Petr Šaj, Facebook