Nesedím sousedím aneb Série inspirativních příběhů Tvoříme město pro život

Během své práce se neustále setkává s příběhy odhodlaných a zapálených místních, kteří do péče o svou čtvrť či okolí vkládají spoustu své energie. Proto se Arnika rozhodla představit tři příběhy, které mají jeden hlavní společný jmenovatel: snaha prosazovat lepší město pro život se může vyplatit a společně jsme silnější. Pro město je tento aktivní přístup občanů velmi přínosný. Všechny příběhy, které uvidíte, dokazují, že pokud se občané sami zapojují do intervence v městském prostoru, vznikají klimaticky příznivá opatření, která posilují komunitu. Třetím spolkem, který Arnika představuje má název Nesedím sousedím. 

„Přišla Lucka a řekla, že jí vadí, že tady teče ta voda ze střechy jen tak do kanálu a že by bylo dobré, kdyby se nějak využila pro rostliny. Ta dešťová zahrada by měla fungovat jako adaptační opatření proti klimatické změně ve městě. To znamená, že tady jednak budou vysázený keře a podrost, které jsou schopny ustát dlouhé doby sucha a zároveň přívalové deště. V neposlední řadě tu najdou útočiště různé druhy živočichů.“

Aktivní skupina občanů z Prahy 6, která již od roku 2020 podniká lokální intervence proti klimatické krizi a snaží se také implementovat adaptační opatření, již nějakou dobu podnikala snahy o realizaci dešťového záhonu. Ekospojce, jak se skupina ze spolku Nesedím sousedím nazývá, během období, kdy vytipovávala ideální místo pro tuto pilotáž, padl do oka svah, který je pro tento projekt jako stvořený. Brzy se ale začalo ukazovat, že na místě bude vhodnější realizovat dešťovou zahradu. Rozdíl mezi dešťovým záhonem spočívá v několika odlišných parametrech.

Dešťový záhon je struktura umístěná v zahradě nebo na pozemku, která slouží k zachytávání dešťové vody. Jde o prostředek pro sběr a využití dešťové vody, obvykle prostřednictvím nádrže, do které je voda shromažďována. Hlavním cílem je minimalizovat odtok dešťové vody a umožnit její využití pro zavlažování rostlin nebo pro další účely. Dešťová zahrada je přirozenější a estetičtější koncept vytváření prostoru, který využívá dešťovou vodu pro podporu a zlepšení zeleně v dané oblasti.

Dešťová zahrada může zahrnovat různé prvky, jako jsou například zahrádky, níže uvedené oblasti pro zadržení vody, propustné materiály, aby se voda vsála do půdy, a rostliny přizpůsobené pro různé úrovně vlhkosti. Cílem dešťové zahrady je nejen zachytit vodu, ale i podporovat biodiverzitu a estetický vzhled prostoru. Zatímco dešťový záhon se soustředí především na zachycení a využití dešťové vody, dešťová zahrada kombinuje tuto funkci s estetickými a ekologickými prvky, aby se vytvořil prostor, který není jen funkční, ale i příjemný pro oko a životní prostředí.

Jako nejobtížnější a také nejzdlouhavější část procesu hodnotí místní administrativní úkony spojené se správou pozemku, které předcházely tomu, aby vůbec mohli začít zahradu budovat. Pozemek, který původně patřil Magistrátu hlavního města Prahy, bylo nutné převést do správy Prahy 6, aby bylo vůbec možné s ním manipulovat. Magistrátní pozemek však měla ve správě Technická správa komunikací (TSK) a bylo nutné vyjednávat se všemi třemi subjekty.

Členka spolku Nesedím sousedím Kristýna vzpomíná, že než se vše potřebné vyjednalo, trvalo to zhruba dva a půl roku. Praha 6 přislíbila již na začátku procesu finanční podporu, což místní kvitovali. I v důsledku inflace, která po dobu vyjednávání cen materiálu i pracovní techniky, výsledná částka bohužel nepokryla veškeré spojené s tvorbou zahrady. To byl další z momentů, kdy místní komunita skvěle zafungovala a práci, kterou v obdobných úpravách provádějí stroje, zvládli dobrovolně a vlastníma rukama.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: arnika.cz