Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí za rok navštívilo téměř 50 tisíc lidí

„Před rokem jsme dokončili jednu více než deset let trvající etapu v historii Krkonošského muzea. Otevřeli jsme Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku Muzeum Krkonoš. Otevírali jsme jej s velkými nadějemi, že návštěvníky zaujme a bude je bavit. Po roce můžeme s čistým svědomím konstatovat, že naše očekávání se naplnila,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Podle něj bylo náročné dokončení stavebních úprav bývalého augustiniánského kláštera a modernizace expozice. Velké úsilí si ale žádá i samotný každodenní provoz muzea. To, že z něj návštěvníci stále odcházejí spokojeni a nadšeni je také zásluhou celého týmu kurátorů, průvodců, pracovnic informačního centra a dalších servisních pracovníků, bez kterých by to při tak vysoké návštěvnosti muzea nešlo. 

„Reakce návštěvníků je veskrze pozitivní,“ konstatoval Jakub Šimurda, vedoucí Návštěvnického centra KRNAP Muzeum Krkonoš, který se nesetkal s žádnou negativní reakcí, která by šla k podstatě expozice. „Pokud byly, týkaly se jen dílčích drobností, spíše technického rázu. Jako celek se ale expozice lidem líbí. To je výborná zpráva,“ dodal. Pochopitelně rok provozu ukázal i jistá negativa. Tam, kde projdou desítky tisíc lidí ročně, lze pochopit, že po sobě zanechají drobné škody, ohmatané stěny, ošoupané rohy, ale to je daň za takto vysokou návštěvnost. Ostatně s tím zástupci muzea počítají a dvakrát ročně v mimosezóně vždy na týden zavírají, aby tyto drobnosti opravili.

Paradoxní negativum je i to, že nová expozice přilákala lidi, kteří normálně do muzeí nechodí. Tím pádem se v muzeu neumějí chovat. Opakovaně byly řešeny situace, kdy si rodiny s dětmi muzeum spletly s dětským koutem. Rodiče si sedli do muzejní kavárny a malé děti bez dozoru vypustili do expozice. Ty se pak v ní chovaly nevhodným způsobem. Dalším problémem se ukázalo zpočátku tolerované vnášení nápojů a jídla do expozice. Praxe potvrdila známou muzejní zkušenost, že nejvyšší návštěvnost je tehdy, když je venku špatné počasí. Ukázalo se to zejména v době jarních prázdnin, když pršelo, nebyl sníh a návštěvníci Krkonoš hledali alternativní program, který jim právě Muzeum Krkonoš nabízelo.

„Rok provozu nám ukázal silné i slabé stránky Muzea Krkonoš. My se pochopitelně budeme i nadále snažit být pro návštěvníky hor povinnou zastávkou při cestě do Krkonoš. Dočasné výstavy z cyklu Korkontoi budou i opakovaným návštěvníkům nabízet zajímavá témata. Dále se také plánujeme věnovat kultivaci nejbližšího okolí kláštera a klášterní zahrady, aby celý areál poskytoval návštěvníkům prostor k odpočinku a trávení volného času. Máme před sebou ještě hodně práce,“ doplnil ředitel Böhnisch.

Nové expozice Návštěvnického centra Správy KRNAP Muzeum Krkonoš moderními prostředky prezentuje a interpretuje příběh krkonošské přírody a jejího několikasetletého soužití s člověkem včetně důvodů vzniku a historie existence Krkonošského národního parku, nejstaršího národního parku České republiky. Nové Muzeum Krkonoš nahrazuje původní expozice Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí Kámen a život (otevřena 1984) a Člověk a hory (otevřena 1995).

HISTORIE KRKONOŠSKÉHO MUZEA

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy, jenž byl pověřen též vedením muzea. Cypers však nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum zpočátku mělo výrazně přírodovědné zaměření, ale záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu a zde sehrál zásadní roli další významný dárce z řad členů spolku – papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage.

Od samého počátku Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty regionu. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum zestátněno. Další léta ale znamenala úpadek jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku. V roce 1984 byla otevřena expozice Kámen a život, která patřila k nemodernějším muzejnickým expozicím v Československu. Muzeum za čtyři desetiletí navštívil více než jeden milion návštěvníků.

Jak šel čas, i expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již zastaralých expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti bylo Muzeum Krkonoš otevřeno 1. listopadu minulého roku a stalo se vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody.  

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP