Dutiny vytvořené v mladých dubech pomáhají ohroženým druhům

Ochránci přírody, arboristé a přírodovědci proto vzali do rukou motorové pily a vznik dutin ve zdravých stromech výrazně urychlili. Podrobně sledovali, jaké zásahy jsou vhodné. Už v prvním roce studie potvrdily, že takto vytvořená stanoviště využilo mnoho ohrožených druhů. „Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávání větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy měly šanci na dlouhý život,“ řekl Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

Podle něj v dnešních hustých lesích mezi sebou vedou tvrdé soutěže o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. „Mimo les je světla dost, ale stromů málo. Zůstaly hlavně v obcích, městech, parcích a kolem cest, kde je ale při zhoršeném zdraví kácíme, aby nám tak zvaně nespadly na hlavu,“ uvedl Kříž. Stromové dutiny potřebují mnoho druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale rychleji než dřív. Organizmy, které jsou potřeba, proto rychle ubývají.

Některým mohou pomoci budky, většina ale potřebuje skutečné dutiny ve skutečných stromech. „Jednou z možností, jak těmito ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chyběly v dutině, a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj. Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky. V Evropě s veteranizací mají největší zkušenosti ve Skandinávii a ve Velké Británii,“ sdělil Vikki Bengtsson ze švédské organizace Natura.

S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v Národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene laseri kůru. „Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy. Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podporovat mnoho ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně. Zcela klíčové tyto postupy mohou být například pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého,“ prozradil Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.

Jak se nechal slyšet Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně. „Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a stejně by byly odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Škorpík. Podle něj ​​​​předkové stromy po tisících poškozovali sekerami a ohněm a dlouho před nimi spousta velkých zvířat. „To vytvářelo dnes vzácná stanoviště ohrožených organizací, které bez adekvátní náhrady ztratíme,“ dodal.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto