První výskyt difylobotriózy v zemi, nákazy vyvolané tasemnicí

Tento případ naznačuje přítomnost zavlečeného parazita v nádrži, která by tak mohla představovat nové ohnisko nemoci. Riziko nákazy lidí je však velmi nízké. Zdrojem nákazy jsou pouze syrové nebo nedostatečně tepelně upravené dravé ryby, jako okoun říční a štika obecná. I když škulovec široký může dosáhnout značné délky, a to až několik metrů, u většiny pacientů nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace. Nemoc je navíc snadno léčitelná.

K nákaze došlo v jižních Čechách v oblíbené přehradě Lipno v říjnu minulého roku. Nakazil se sedmatřicetiletý muž, který snědl kaviár ze syrových jiker štiky. Po dvou měsících se u něj objevily žaludeční a střevní potíže, především nadýmání, po dalších dvou měsících vyloučil část tasemnice. Následné specializované lékařské vyšetření potvrdilo přítomnost velkého množství vajíček škulovce širokého a byla zahájena úspěšná léčba. „Vzhledem k tomu, že pacient nikdy předtím nekonzumoval syrové ryby ani jiné syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované rybí produkty, lze považovat tuto nákazu za první prokázaný případ autochtonní difylobotriózy v České republice,“ potvrdil Tomáš Scholz z Parazitologického ústavu BC AV ČR.   

Škulovec široký je střevní tasemnice, která může dorůst délky několika metrů. Její životní cyklus zahrnuje dva mezihostitele: planktonní korýše (buchanky) a sladkovodní dravé ryby, ve vnitřních orgánech, svalovině, případně vaječnících se vyvíjejí larvy infekční pro člověka. Hlavním definitivním hostitelem je člověk, který se nakazí pouze pozřením syrových nebo tepelně nedostatečně upravených ryb či rybích pokrmů, především okouna říčního a štiky obecné. Nakazit se mohou i šelmy, jako pes, kočka či liška. Vajíčka této tasemnice nejsou infekční pro člověka.

Přestože jihočeští parazitologové provedli podrobné genetické analýzy, nelze vystopovat, jak přesně se parazit do Lipna dostal. V předchozích rozsáhlých studiích o škulovci širokém spolu s kolegy ze Slovenska podrobně zmapovali výskyt tohoto parazita v Evropě a Asii od roku 1900 do současnosti. Potvrdili, že byl tento parazit mnohem častější v minulosti. Dnes se vyskytuje vzácněji jen v několika ohniscích, a to především v alpských jezerech v severní Itálii, Švýcarsku a Francii a hlavně v několika oblastech Ruska.

„Podle našich závěrů není pravděpodobné, aby byla tasemnice zavlečena do Lipenské přehrady s vysazenými rybami nebo nakaženými buchankami. Nejpravděpodobnější je, že parazit do přehrady zavlekl turista z endemické oblasti, například z Ruska, který spolu se stolicí uvolnil vajíčka tasemnice do vody nebo jejího okolí,“ řekl parazitolog Roman Kuchta z BC AV ČR. V květnu a srpnu letošního roku navíc parazitologové vyšetřili více než stovku dravých ryb z Lipna, ale výskyt larev tohoto parazita neprokázali.   

„Často se setkáváme s tím, že lidé podléhají strachu z parazitů nebo jsou vystrašeni lživými kampaněmi nekalými prodejci přípravků proti parazitům, tak zvaných internetových šmejdů. Obavy jsou ale naprosto zbytečné. Lidských parazitů je v České republice velmi málo. Výskyt škulovce širokého v rybách Lipna je nepochybně velmi vzácný a rizikový nákazy lidí je značně nízké, protože při běžné tepelné úpravě či hlubokém zmražení ryb se larvy škulovce spolehlivě zničí,“ uklidňuje veřejnost Tomáš Scholz s tím, že difylobotrióza navíc není závažné ani život ohrožující onemocnění a existuje velmi účinná léčba.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: BC AV ČR