Šumavské lesy jsou pestřejší, přibývá velkých stromů i smíšených lesů

Tato zjištění vyplývají ze závěrů Velkoplošné statistické inventarizace lesů na území Národního parku (NP) Šumava, která probíhala v letošním roce. Opakovaný průzkum se konal na 172 inventarizačních plochách, podobně jako v letech 1999 až 2002, 2013 až 2014 a 2019. Podle Pavla Hubeného, ​​ředitele Správy NP Šumava, je cílem inventarizace zdokumentovat a vyhodnotit změny a trendy, ke kterým dochází v lesích šumavského parku.

„Výsledky každé takové inventarizace nám přinášejí obraz o aktuálním stavu lesa a zachycují trendy jeho vývoje. Ať jsou řízeny přírodními procesy, nebo ovlivňovány našimi zásahy. Inventarizace probíhají v bezzásahových i zásahových částech lesů v území národního parku, takže nám ukazuje celkový trend jejich vývoje. A jak z výsledků vyplývá, je to jasně pozitivní,“ řekl Hubený.

Lesy NP Šumava prošly od roku 1999 mnoha disturbancemi: zaznamenány byly nejméně tři velkoplošné gradace lýkožrouta smrkového, zasáhlo zde několik vichřic, z nichž nejsilnější byl orkán Kyrill v roce 2007. NP prodělal také epizody velmi suchých sezón, které převážně smrkovým lesům nesvědčí. S těmito výkyvy byl logicky spojen zvýšený výskyt odumřelých stromů v území ponechávaném přírodním procesům, ale i vyšší těžby tam, kde se muselo zasahovat k zamezení šíření lýkožrouta smrkového mimo území NP. Mohlo by se zdát, že takový masivní stres šumavské lesy natrvalo negativně poznamená. Naštěstí opak je pravdou.

Zjištěné údaje potvrzují, že se lesy NP samy plně obnovují. Početnost stromků přirozené obnovy, jejichž kmen je užší než sedm centimetrů, překračuje 490 miliónů, to je zhruba 8500 jedinců na jednom hektaru. Mladé stromy také úspěšně rostou do stromové výšky. I když se absolutní počet stromků v přirozené obnově oproti roku 2019 trochu snížil, zvýšil se počet stromů, u nichž tloušťka kmene překonala hranici sedmi centimetrů. Prostě se z malých stromů staly stromy větší.

Navíc vývoj ukazuje, že lesní porosty jsou prostorově, výškově a také věkově různorodé. Struktura lesů NP se stále více přibližuje struktuře přirozených lesů, kde nejpočetnějšími stromy jsou stromy nejmenších rozměrů. Navíc poslední inventarizace dokládá, že v NP přibývá i stromů velkých rozměrů, jejichž tloušťka kmene překračuje 62 centimetrů. Letos jich bylo více než 300 tisíc.

„Další zajímavosti je, že všechny klíčové druhy dřevin jsou v šumavských lesích zachovány a úspěšně se reprodukují. Plošný podíl smíšeného listnato-jehličnatého a jehličnato-listnatého lesa od roku 2000 vzrostl z necelých 27 na více než 51 procent,“ uvedl  Hubený. Jednoznačně se zvyšuje početnost jedle bělokoré v přirozené obnově. Ze zhruba čtyř milionů jedinců v roce 2000 na více než 13 milionů v letošním roce. Dále došlo k výraznému nárůstu krátkověkých listnáčů, jako jsou vrba jíva, ptačí jeřáb, olše, osika, vrby a další.

Jde o tak zvané pionýrské dřeviny, tedy především ty, které obsazují volné plochy lesů jako první. Jejich počet se zvýšil od roku 200 sedmkrát. Dlouhodobě se ukazuje, že šumavský lesní ekosystém je výrazně dynamický. Nic jako stabilní druhová skladba neexistuje. Les se stále přetváří, přičemž různé vnější vlivy jeho vývoj měří tu jedním, tu druhým směrem. Přesto tu stále dominuje, a podle všeho iv budoucnosti bude dominovat smrk.

Díky tomu, že roste plocha bezzásahových území, aktuálně se nezasahuje na 43 procent území NP Šumava, a také díky tomu, že se cíleně ponechává až 60 metrů krychlových dřeva k zetlení iv zásahových lesích na jednom hektaru, přibývá odumřelého dřeva. Staré tlející dřevo se kontinuálně stává součástí půdního prostředí a zásadně se podílí na přirozeném procesu života lesa, který by bez této složky nebyl úplný.

„Po čtvrtém století spolupráce se společnostmi IFER, která zajišťovala sběr a zpracování dat již při první inventarizaci v letech 1999 až 2002, se jasně ukazuje, jak důležité je disponovat takto dlouhou časovou náročností řady podrobných údajů o stavu lesa. Jasně nám potvrzuje naše původní domněnky, že ponecháni lesa bez zásahu nepovede k jeho destrukci, nebo k vymýcení starých stromů, velkých stromů, jak se někteří obávali a své obavy dali jasně najevo, ale že tato cesta je správná a vede ke spontánní obnově přirozeného lesa . Zároveň díky těmto faktům můžeme jasně a přesvědčivě argumentovat kroky, které Správa Národního parku Šumava jako správce území, činí, “ vysvětlil   ředitel Hubený.

Velkoplošná inventarizace lesů potvrzuje, že vyhlášení NP a navyšování bezzásahovosti až k dlouhodobému cíli 75 procent území národního parku, je správné rozhodnutí. „Není to žádná destrukce zdejších lesů, ani nepovedený experiment, jak si mnozí dříve mysleli, ale je to cesta ke skutečnému přírodnímu lesu. K jeho původní kráse a vznešenosti, k jeho původní schopnosti reagovat na výkyvy počasí. Šumavský les i nadále zůstane skutečným šumavským lesem Stifterovým, Johnovým, Klostermannovým, ale i tím naším, jak jej známe a pamatujeme,“ dodal Hubený.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: NP Šumava