Dobrá zpráva: V minulém roce opět pokleslo poškození lesů kůrovcem

Proto vzhledem ke stále obrovským počtům kůrovců v lesích a k nevyzpytatelnosti vývoje počasí v příštích letech nelze ještě hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců. Ve srovnání s klimaticky naprosto mimořádnými lety 2015 a 2018, které byly srážkově silně podnormální, teplotně vysoce nadnormální, došlo k zásadnějšímu obratu povětrnostní situace teprve od druhé třetiny roku 2020, když do té doby trvající období sucha druhé poloviny minulé dekády dosahovalo podle některých zdrojů nejhorších hodnot za posledních 500 let.

V roce 2021 pokračovalo příznivěji se vyvíjející počasí, které bylo možné s ohledem na dlouhodobé trendy označit jako průměrné. Rok 2022 byl teplotně nadprůměrný (odchylka +0,9 °C) a srážkově mírně podprůměrný (93 % normálu). Rok 2023 byl nadprůměrný teplotně (odchylka +1,4 °C) i srážkově (107 procent normálu). Uváděné údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením kůrovců představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa na adresu Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). Jde o údaje pokrývající přibližně dvě třetiny plochy lesa v České republice a není-li uveden přepočet na celý výměr lesů, je nutné je chápat vzhledem k tomuto omezení.

Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence loni poškozeno přibližně 3,42 milionu krychlových dřevních hmot. Meziročně jde opět o významný pokles. Evidovaný objem nahodilých kůrovcových těžeb ve smrkových porostech se v minulém roce snížil potřetí v řadě po osmi letech permanentního nárůstu. Téměř výhradně šlo o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem. Hlavním druhem lýkožrouta aktuální kůrovcové kalamity je po celou dobu lýkožrout smrkový. Doprovodnými druhy, které obsazují zejména korunové partie napadených smrků, jsou lýkožrout lesklý a lýkožrout severský.

Těžiště napadení smrkových porostů se přesunulo do jihozápadních a západních Čech, přičemž nepříznivá situace trvá i v dalších oblastech, jako je například Jesenicko, severní a severovýchodní Čechy nebo území Českomoravské vrchoviny. Pro letovou aktivitu podkorního hmyzu bylo chladnější počasí v dubnu a květnu méně příznivé, podobně jako o rok dříve, s výjimkou srpna však následoval srážkově výrazně podnormální zbytek vegetační sezóny.

Optimisticky vyznívající situace na začátku jarního rojení však začala mít postupně negativní projevy, a to zejména v červenci, kdy vrcholilo tříměsíční období výraznějšího sucha, vedoucího k opětovnému nástupu fyziologického oslabení smrku na většině území republiky. Srážkově bohatá závěrečná čtvrtina roku naštěstí vláhový deficit v půdě zdárně dorovnala. Celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví činil 3201 milionů metrů krychlových, což představuje loni pokles o více než dvě pětiny. Pokud objem evidovaný v uplynulém roce přepočítáváme na celkovou rozlohu lesů v zemi jde o hodnotu více než 4,5 milionu metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví.

Prakticky na celém území se lýkožrouti na smrku vyskytují v kalamitním stavu. V přepočtu objemu kůrovcového dříví o průměru přibližně 3,7 metru krychlových na hektar smrkových porostů věkových stupňů v zemi. Jde o více než dvacetinásobné překročení hodnoty odpovídající základnímu stavu lýkožroutů 0,20 metru krychlových na hektar podle vyhlášky ministerstva zemědělství. Z hlediska krajů byly v prvním roce nejvyšší evidované objemy vytěženého smrkového kůrovcového dříví vykázány v krajích Plzeňském, Olomouckém a Vysočině.

S výjimkou severovýchodního a západního cípu země došlo k výraznému meziročnímu poklesu rozsahu kůrovcového napadení. Zároveň je evidován výrazný úbytek pro lýkožrouta smrkového atraktivního starších smrkových porostů v polohách pahorkatin a vrchovin prakticky na celém území republiky. V západní polovině státu, kde kalamita vyvrcholila později, odeznívá s patřičným časovým odstupem. Nejproblematičtější oblast byla území Plzeňského kraje s nejvyššími objemy kůrovcových těžeb, případně kraje Olomouckého, kde se situace poslední tři roky výrazně nemění, a Vysočina, kde však již byla evidována „pouhá“ desetina extrémních objemů, kterých bylo dosaženo na vrcholu kalamity v letech 2019 rok 2020.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz Ilustrační foto: archiv VULHM