Dva projekty doplní informace o výskytu vybraných druhů zvířat a rostlin

„ Dosud celoplošné mapování výskytu invazních druhů v republice neprobíhalo. Chceme zjistit aktuální rozšíření 161 druhů rostlin a živočichů, které u nás nejsou původní a pro naši přírodu představují riziko. To nám pomůže při přípravě plánů na jejich likvidaci,“  popisuje Karel Chobot z AOPK ČR. Podle něj je to začátek , dokončily se metodiky, postupy sběru dat a byly spuštěny dvě mapovací aplikace. „ Od kolegů v terénu dostáváme vyplněné záznamové archy, aktuálně jich máme jen málo pro živočichy a více než 15 tisíc pro. Z nich je už teď vidět, že množství invazních druhů v naší přírodě není zanedbatelné , “  uvedl. Invazní druhy ohrožují biologickou rozmanitost a přírodní ekosystémy celého světa. Evropská unie proto nařízením stanovila evropský seznam invazních druhů, které by měly cíleně likvidovat. Mezi nimi jsou například americké druhy raků, sršeň asijská, želva nádherná, mýval severní, husice nilská, psík mývalovitý, nutrie říční, z rostlin bolševník velkolepý nebo pajasan žláznatý. V lednu byl zahájen druhý velký projekt zaměřený na monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť.

„Na jaře jsme například na vytipovaných místech pátrali po skorci vodním, středně velkých pěvcích, kteří se potápí za potravou pod vodu. K životu potřebuje rychleji tekoucí, dobře okysličené čisté potoky a řeky. Z naší přírody ale skorec vlivem klimatických změn mizí. Více než devadesát mapovatelů prošlo přes 3400 k ilo m etrů  vodních toků a zdokumentovalo asi 4100 mostů a mostků, v rámci konstrukcích často skorec hnízdí. Dohledali na 700 teritorií a identifikovali něco přes 300 hnízd umístěných právě v mostních konstrukcích. V dalších letech plánujeme monitoring i jiných ptačích druhů – břehule říční, kosa horského, ořešníka kropenatého nebo vlhy pestré,“  prozradila Kateřina Rohová z AOPK ČR.

Dlouhodobý monitoring širší obraz probíhajících změn v životním prostředí. Bez systematického sběru dat, mapování a monitoringu totiž nelze praktickou ochranu přírody a krajiny dělat. „Data využíváme například při přípravě plánů péče o chráněná území nebo záchranných programů pro ohrožené druhy. Výsledky jsou také každých šest let reportovány Evropské komisi,“  dodal František Pelc, ředitel AOPK ČR. 

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: AOPK ČR