Jak by měla vypadat pěstební péče o náhradní porosty modřínu opadavého

Porosty náhradních dřevin se zakládaly v 70. a 80. letech minulého století v imisemi silně zasažených horských a podhorských oblastech, především v Krušných a Jizerských horách. Cílem bylo zachování kontinuity lesního prostředí a v případě modřínu i částečné nahrazení dřevní produkce odumřelých smrkových porostů. Tyto porosty se však nepovažovaly za trvalé řešení, ale za přípravnou fázi k dosažení stabilních a druhově pestřejších lesních porostů s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin.

Náhradní porosty modřínu lesníci zakládali zpravidla jako menší monokulturní porosty. Pěstební zásahy v nich se zaměřují především na zachování a zlepšení jejich mimoprodukčních funkcí a na zvýšení stability, popřípadě kvality produkce v případech, kdy jde o porosty produkčně funkční. Na zhodnocení stavu a další perspektivy těchto porostů se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Výzkumné stanice Opočno. Jejich cílem bylo vyhodnotit vliv výchovných zásahů na růst nesmíšeného modřínového porostu ve specifických podmínkách porostů náhradních dřevin. Získané poznatky publikovali v článku Vliv výchovných zásahů na růst náhradního porostu modřínu opadavého.

Experiment byl založen v jedenáctiletém modřínovém porostu o střední výšce zhruba sedm metrů původem z umělé obnovy v roce 2001 v objektu bývalé lesní školky. Výsadba byla provedena v pravidelném sponu s hektarovým počtem jedinců zhruba 2500 stromů. Porost s experimentálními plochami se nachází v Krušných horách, v katastru obce Božetín v nadmořské výšce 560 metrů. Vědci analyzovali dendrometrická data od založení experimentu do věku porostu 29 let. Z pěstebního hlediska je zásadní vyhovět vysokým nárokům modřínu na světlo. Zastínění shora ani silné boční zastínění netoleruje. Proto je nezbytné včasné uvolnění nadějných jedinců, předrostlíků s dlouhou a tvárnou korunou.

Při absenci adekvátních výchovných zásahů se rapidně zhoršuje štíhlostní kvocient kmene a dochází k rychlému zkracování korun. Vhodně zvolená porostní výchova modřínu by měla vést k vytvoření volných korun s minimální délkou třetiny výšky stromů. Výchovné zásahy v nesmíšeném náhradním porostu modřínu vedly k akceleraci tloušťkového přírůstu uvolněných stromů a ke zlepšení jejich statické stability z hlediska snížení štíhlostního kvocientu.

Zásadním přínosem silného výchovného zásahu však není produkční hledisko, ale stabilizace porostní kostry modřínového porostu jako východiska pro přeměnu porostů náhradních dřevin na druhově pestřejší a stanovištně vhodnější porosty. Od druhého věkového stupně porostu (po druhém silném výchovném zásahu) je již žádoucí začít s realizací podsadeb například bukem nebo jedlí. V náhradních porostech modřínu vědci doporučují aplikaci včasných výchovných zásahů při horní porostní výšce pět metrů za účelem zpevnění porostní kostry a zvýšení vitality uvolněných stromů zachováním dostatečně dlouhých korun.

Za vhodnou považují aplikaci dvou výchovných zásahů tak, aby ve věku asi 20 let zůstalo na jednom hektaru porostu 320 až 350 stromů. Ztráty na objemové produkci v důsledku takto silných zásahů jsou v porostech náhradních dřevin akceptovatelné. Další pěstební opatření v těchto porostech by měla směřovat k přeměně na druhově pestřejší porosty, kde modřín bude plnit funkci přípravné dřeviny. Je vhodný do směsí s bukem, dubem, lípou nebo habrem.

Článek Vliv výchovných zásahů na růst náhradního porostu modřínu opadavého je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2024/2/728 

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Jan Řezáč