V Krušných horách Lesy ČR obnovují porosty, chrání přírodu i návštěvníky

LČR by měly v navrhované CHKO hospodařit na 75 procentech území, konkrétně na 58 960 hektarech lesa od Kraslic po Petrovice. „Aktuálně se velmi intenzivně podílíme na přípravě zonace a bližších ochranných podmínkách, ale ochraně přírody se v Krušných horách věnujeme už řadu let. Naším cílem je vytvořit stabilní, zdravý, smíšený horský les,“ řekl Dalibor Šafařík, generální ředitel LČR.

Severočeský oblastní ředitel ČR Václav Bašta sdělil, že se obnovují zaniklá rašeliniště a připravují záchranné projekty na dalších téměř 140 hektarech. „Tyto plochy jsou zároveň přirozeným biotopem tetřívka, jednoho z nejohroženějších živočišných druhů. V místech někdejšího výskytu vysazujeme jeřáby i břízy, prořeďujeme současné porosty a udržujeme v horách jeho populaci,“ uvedl Bašta. 

Pro podporu biologické rozmanitosti lesníci v navrhované CHKO od loňského podzimu vyznačili zelenou vlnovkou 1500 biotopových stromů velkých dimenzí s dutinami v kmenech a korunách, silně rozbrázděnou kůrou, prasklinami a dalšími defekty. Konkrétně ve Východním Krušnohoří jich je 400 a ve všech porostech spravovaných podnikem 20 tisíc (Biotopové stromy | Lesy České republiky, s. p. (lesycr.cz).  S Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR i Krajským úřadem Ústeckého kraje nyní LČR dojednávají ponechání bez zásahu člověka 1250 hektarů ve zmíněné evropsky významné lokalitě, kde rostou skutečně biologicky cenné staré bukové porosty.

Na prvních 0,8 hektarech přestaly Lesy ČR hospodařit loni a dnes na dalších 17 hektarech v převážně listnatých lesích mezi Litvínovem a Mezibořím https://mapy.cz/s/busogumeko. „Pokud se stromy z této zóny vyvrátí nebo zlomí, nemělo by to nikoho bezprostředně ohrozit. Jejich stav ale budeme sledovat,“ poznamenal Bašta. Lesníci dále navrhli vyznačit na uvedených hektarech také třiadvacet biotopových ploch, které větší bezzásahová území propojí a budou mezi nimi snadno migrovat živočichové. Většinou na nich rostou původní dřeviny, v lesích leží mrtvé dřevo, jsou ve skalách nebo prudkých svazích. „Při výběru myslíme na návštěvníky a bezpečnostní rizika, ale i možné šíření kalamitních škůdců,“ prozradil Bašta s tím, že se aktuálně čeká na vyjádření úřadu. „Bezzásahová území bychom rádi zaštítili smlouvou s orgány ochrany přírody,“ dodal. 

Krušnohorské porosty také LČR postupně obnovují. Jde o ty s náhradními dřevinami vysazené po imisní kalamitě, které dnes lesníci nahrazují cílovými hospodářskými dřevinami, jako jsou buk, smrk, javor klen, jilm horský, bříza pýřitá a jeřáb ptačí. Obnovují ale také převážně monokulturní a stejnověké, zejména bukové porosty, jejichž zdravotní stav se výrazně zhoršuje. „Upřednostňujeme šetrný podrostní způsob, při němž odstraňujeme mateřské dřeviny podrostlé semenáčky, takže nevznikají žádné paseky. Volíme i výběrný způsob, takže v porostech vznikají stromová patra. Lesy jsou pak odolnější vůči klimatické změně. Stromy se liší věkem, výškou i objemem a v žádné vývojové fázi nesplývají,“ zmínil Aleš Kilb, lesní správce z Litvínova. 

Právě kvůli stárnutí lesů a bezpečnosti lidí je nutné na základě průběžného sledování porostů kolem obcí, jako jsou Telnice, Litvínov nebo Šumná, i lesních cest nebezpečné stromy nákladně zpracovat, a to stromolezeckou technikou s využitím plošin. „Jde o listnaté porosty s převahou buků starších 120 let,“ vysvětlil Kilb. Loni podnik toto mimořádné kácení stálo 380 tisíc korun, letos 1,1 milionu korun. Při hodnocení stavu porostů, sledování jejich dalšího vývoje a způsobech hospodaření v Krušných horách LČR spolupracují například se spolkem Pro Silva Bohemica a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: LČR