Dobrovolníci v Jeseníkách ochránili desítky stromů proti okusu zvěří

Desítka dobrovolníků a desítky hodin práce v terénu. Opravy starých oplocenek a stavění nových, čištění lesa od odpadků nebo ovazy kmenů cílových dřevin klestem, aby kmínky nepoškodila spárkatá zvěř. Tak proběhl týdenní dobrovolnický turnus, který se konal v lesích v majetku Biskupství ostravsko-opavského ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), Správou CHKO Jeseníky.

Zájemci o jesenickou přírodu měli příležitost zúčastnit se několika terénních exkurzí i odborných přednášek. Exkurzi v terénu vedl revírník z Biskupských lesů Lukáš Mareček a lesník Miroslav Havira ze Správy CHKO Jeseníky. Uskutečnil se celodenní výšlap na Praděd pod vedením Pavla Jurky, rovněž ze Správy CHKO Jeseníky, který zároveň pohovořil o práci s veřejností a regulačním turismu. Během turnusu proběhla odborná přednáška o návratu velkých šelem v regionu pod vedením koordinátora Hnutí DUHA Šelmy Jeseníky, Františka Moupice.

Podle Veroniky Miklíkové, koordinátorky jesenického Týdne pro krajinu, se i letos do jesenické přírody vydala desítka mladých lidí s cílem pomoci s obnovou lesa vedoucí k větší rozmanitosti. „Parta dobrovolníků z různých koutů republiky se naučila jak a proč chránit oplocením a ovazem kmene klestem, ale i díky terénním exkurzím a přednáškám se navíc vybrané stromy díky navíc seznámila se současnou situací šelem na území republiky. Dále poznala, co obnáší práce lesníka, revírníka a celého týmu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pracující s veřejností,“ řekla.

Miroslav Havira, lesník AOPK ČR, Správa CHKO Jeseníky, uvedl, že většina původně smrkovo-bukovo-jedlových lesů s příměsí javorů či jilmů, byla v minulosti kvůli stoupající poptávce po dřevních surovinách druhově změněná na prakticky stejnorodé smrčiny. Vznikly tím ekologicky labilní lesní porosty vysoce citlivé k rozpadu, zvlášť následkem oslabení suchem a kůrovcovou gradací. Změna jejich složení ve prospěch druhů pestřejších lesů je proto důležitá.

„Zásadní překážkou bránící odrůstání obnovy dalších dřevin, někdy dokonce i smrku samotného, ​​je jejich neustálé poškozování spárkatou zvěří okusem či ohryzem. A tak alespoň do doby, než stromky vlivu zvěře odrostou, je nezbytná jejich mechanická ochrana formou například drátěných oplocení. Podobné aktivity proto vítáme a plně podporujeme. Ruku v ruce s tím by však měla jít úprava početních stavů spárkaté zvěře na úroveň, aby veškeré druhy dřevin odrůstaly i bez naší pomoci,“ uvedl.

Biskupské lesy skupinu dobrovolníků směřovaly do oblasti Skalního potoka, kde před zhruba 15 lety proběhla podsadba zejména jedle. Tato snaha lesníků o pestřejší druhovou skladbu se neobejde bez intenzivní individuální ochrany jednotlivě vtroušených dřevin. „Dobrovolníci nám pomohli výměnou poškozeného pletiva a kůlů, které poznamenal zub času. Aby snaha předchozích lesníků nepřišla vniveč, je důležité s ochranou vytrvat do jejího odrostu, pochopitelně v kombinaci se snižováním stavů spárkaté zvěře. Dobrovolníci různých profesí si vyzkoušeli těžkou práci lesních dělníků a nahlédli na lesnického hospodaření z pohledu revírníka, respektive vlastníka lesa,“ sdělil Jan Jurdič, lesní správce, Biskupství ostravsko-opavské, Biskupské lesy.

Týdny pro krajinu jsou již 27. ročníkem oblíbeného pracovně-vzdělávacího programu, který Hnutí DUHA pořádá každoročně během letního období po celém území republiky od Bílých Karpat až po Šumavu. Účastníci se vydávají do atraktivních lokalit české a moravské kotliny s cílem chránit lesy, divočinu a fyzicky se zapojují do obnovy přírody kolem nás. Smysl turnusů spočívá v environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě v kombinaci s praktickým zapojením dobrovolníků do konkrétních aktivit v ochraně přírody a krajiny.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Hnutí DUHA