Greenpeace chce vyhlásit rychleji CHKO Krušné hory a má připomínky

Problém je podle Greenpeace i fakt, že vyhlášení CHKO je naplánované až na rok 2026, zatímco se v současné době rozhoduje o mnoha zásazích, které mohou místní přírodu nevratně poškodit ještě před vyhlášením CHKO. Podrobné připomínky zašlou Greenpeace v následujících dnech ministerstvu životního prostředí. Bude v nich apelovat na to, aby se ochrana vzácné přírody v Krušných horách ještě zlepšila a CHKO byla vyhlášena rychleji, již v příštím roce.

Nejvíce zjevný nedostatek nově vyhlašované CHKO již v minulosti čelil kritice - MŽP ustoupilo místnímu skiareálu a některým místním obcím, které nechtěly v CHKO být a ve finálním návrhu chybí i místa se vzácnou přírodou, jež by měla být do CHKO zařazena, například okolí Klínovce, nejvyšší hory Krušných hor. Podle Lukáše Hrábka, tiskového mluvčího Greenpeace ČR, nezačlenění některých oblastí se vzácnou přírodou do vznikající CHKO Krušné hory se dá ospravedlnit jen v případě, že se díky tomu CHKO vyhlásí rychleji.

„Pak může nově vzniklá Správa CHKO začít dlouhodobou a detailní diskuzi s místními samosprávami, které mají k začlenění svého katastrálního území do CHKO výhrady či z něj mají obavy, o tom, jaké území a za jakých podmínek je možné ještě do CHKO přidat. Nedává ale žádný smysl ustoupit jakékoli kritice a nastavit termín vyhlášení CHKO až na rok 2026,“ řekl.

Greenpeace se domnívá, že další problém nového návrhu CHKO je, že některá vzácná území nemají dostatečnou ochranu, především proto, že nejsou zařazeny do I. zóny. Paradoxně v I. zónách nejsou i některá již dnes chráněná území nebo jejich části, to se týká například přírodních památek Drmaly, Červený hrádek či Bezručovo údolí.

Návrh CHKO také ignoruje vyhlášené ptačí oblasti podle Natury 2000 včetně cenných ploch pro tetřívka obecného. Návrh také dostatečně nezajišťuje ochranu evropských významných lokalit, například lokalita Krušnohorské plató je ve III. zóně a lokalita Rudné dokonce ve IV. zóně, kde se může normálně a téměř bez omezení hospodařit. Větší míru ochrany by si podle Greenpeace zasloužily i další oblasti, například bývalý vojenský prostor Tisá, oblast někdejší obce Rýžovna, okolí obce Český Jiřetín, okolí Loučné a vodní nádrže Přísečnice či horního toku potoka Slatina.

Nedostatečná je také ochrana bučin v evropské významné lokalitě Východní Krušnohoří, které jsou unikátní pro své stáří i rozlohu. Některé lesní porosty by se podle Greenpeace měly přesunout do I. zóny, případně alespoň ze III. zóny do II. CHKO by také mělo jasně stanovit a zajistit přísnou ochranu těch nejvzácnějších bučin v porostech již nad 120 let věku. Nyní navrhuje především ochranu bučin nad 150 let, rozloha takových porostů je však v porovnání s celkovou rozlohou území poměrně malá. Příkladem lesů, které by měly být podle Greenpeace zařazeny do I. zóny, jsou staré porosty nad Krupkou a Chlumcem či nad Litvínovem.

V obou těchto případech se přitom jedná o státní lesy a nejbližší samosprávy CHKO podle informací Greenpeace na ochranu místních lesů podporují. Město Litvínov dokonce společně s Horním Jiřetínem požádalo ministerstvo životního prostředí o zápis místních bučin na seznam přírodního dědictví UNESCO . Zařazení lesů kolem Litvínova do I. zóny by navíc vytvořilo komplexní oblast a propojilo se je s Lesy u Horního Jiřetína a Oseka, kde se s I. zónami počítá.

N utné je také zajistit, aby ještě před vyhlášením CHKO nebyly povolovány záměry, které mohou vzácnou přírodu na území CHKO nevratně poškodit. „Například Lesy ČR nyní využívá o pokácení více než 15 tisíc stromů právě v lokalitách kolem Litvínova či Oseka, přibližně 7000 z nich již Krajský úřad Ústeckého kraje podle vyjádření firmy povolil pokácet. Kromě toho se nyní řeší také některé lokální projekty, proti nimž vystupují místní lidé, například těžba živce u obce Potůčky ,“ dodávají zástupci Greenpeace.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Ilustrační foto: Facebook Tomáš Bergmann