Ochránci přírody odstraňují nebezpečné akáty na stovkách hektarů rezervace

„Šíření nepůvodních druhů patří k největším problémům současné ochrany přírody. Jejich odstraňování by se proto měla věnovat maximální pozornost. V milovické rezervaci již s pomocí dobrovolníků odstraňujeme několik dalších invazních rostlin jako lupinu mnoholistou nebo celý kanadský. Teď jsme s pomocí expertů začali likvidovat také nebezpečné akáty,“ řekl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Zásahu loni předcházelo monitorování jednotlivých ohnisek výskytu akátů. „Akáty se na území rezervace nevyskytují plošně, ale rostou v několika desítkách izolovaných ohnisek. Odtud se postupně šíří do dalších míst. Proto je nutné proti jejich šíření zasáhnout,“ uvedl Dostál.

V jedné lokalitě přitom mohou růst desítky nebo i stovky invazních dřevin. „I v poměrně nenápadné skupince akátů jsme napočítali na 350 jedinců,“ vypočítal Pavel Brodecký, ochranář z kolínské sekce Skupiny JARO, který se v milovické rezervaci na odstraňování akátů podílí. Používá přitom metodu, kterou v předchozích letech otestovali odborníci v Národním parku Podyjí, kde se této problematice dlouhodobě věnuje Robert Stejskal. Kmen akátu se navrtá a do vrtu se injektáží aplikuje malá dávka herbicidu. Ta se dostane ke kořenům a dřevinu zahubí. Není tak nutný plošný postřik a chemie se nedostává do okolí.

Právě letní sucho je pro zásah vhodným obdobím. „Dřevina již dokončila hlavní růst a ke kořenům začíná proudit více zásobních látek, takže na injektáž začíná reagovat výrazně lépe než v jiných částech roku,“ poznamenal Brodecký. Jeho slova potvrzují proschlé koruny akátů, které zašly již několik dnů po injektáži. Mladé akáty velmi rádi okusují zubři. Ti z nich často oloupou kůru, takže kmen akátu zaschne. Odolná dřevina však často znovu obrazí z kořenů. A to i několik metrů od původního kmene.

Stejně akáty reagovaly na postupy, které ochranáři testovali v prvních letech po založení rezervace. Uříznutí na vysoký kmen nebo tak zvané céčkování, kdy se kůra odstraní na části obvodu kmene. Obě metody jsou v literatuře uváděny jako účinné postupy na likvidaci akátů, v praxi však vedly právě ke zmlazení z kořenů. Namísto jedné dřeviny poté vyrazil hustý porost. Právě proto letos začali akáty v rezervaci likvidovat odborníci s využitím injektážních metod.

„Omezování akátů je klíčové v otevřených lokalitách, kde těmito invazními dřevinami rychle zarůstají stepní a travinná společenstva, která jsou důležitá pro různé druhy hmyzu a rostlin,“ upřesnil Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Snadnější potlačování akátů na biologicky cenných územích by podle něj mohlo obsahovat vytvoření národního seznamu nepůvodních druhů. „Zjednodušilo by to podporu managementu ochranářských organizací a zároveň to umožnilo nastavit jemněji management, než v případě druhů na evropském seznamu invazních druhů, který je velmi přísný,“ sdělil Pergl.

První etapa by měla v milovické rezervaci skončit letos. „Přibližně do konce léta by měli zkusit injektáž všech zmapovaných akátů. V příštím roce se lokalita znovu zmapuje a zásah se zopakuje u dřevin, které letošní injektáže odebraly,“ dodal ředitel České krajiny. Protože se velká část milovické rezervace velkých kopytníků nachází na území Národní přírodní památky Mladá, byl k zásahu nutný souhlas Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Akáty pocházejí ze Severní Ameriky, v České republice se nekontrolovatelně šíří a vytlačují původní druhy rostlin. Svými kořeny vylučují do půdy jedovaté alelopatické látky, jimiž omezují růst ostatních rostlin. Dále mění způsobující nitrifikaci půdy a její složení, což vyhovuje jen několika málo nitrofilním druhům rostlin, jako třeba kopřiva nebo bez. Akáty vznikají husté porosty, které lokality zastíní, takže z ní zmizí květiny, na ně vázaní motýli a další původní druhy. Kromě akátů patří k nejproblematičtějším invazním dřevinám v zemi také pajasan a střemcha pozdní.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Česká krajina