Potvrzeno: Vlci se rozmnožují i v nejvyšších českých horách Krkonoších

Díky přeshraničnímu monitoringu je u česko-polské smečky v západní části Krkonoš potvrzeno pravidelné rozmnožování. Zda byla tato smečka úspěšná i letos, se ještě neví. Bezpečně se ale ví, že vlci na východě českých Krkonoš vyvedli minimálně tři mláďata. Jedno z nich bylo před pár dny bohužel nalezeno mrtvé. Z prvotních prohlídek veterináře se zdálo být v dobré zdravotní kondici, tříměsíční samici s největší pravděpodobností usmrtil jiný vlk nebo volně pobíhající pes.

„Ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně stále sbíráme vzorky vlčího trusu a posíláme je na genetickou analýzu. Dále rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci na území národního parku. Díky tomu také víme, kolik lidí nerespektuje režim klidných území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích území,“ řekla zooložka Karolina Mikslová. 

Pokud by letošní mládě zardousil jiný vlk, bylo by to součástí jejich přirozeného chování. kdyby však vlče zardousil volně pobíhající pes, který nebyl pod kontrolou svého pána, šlo by o alarmující skutečnost, neboť zaviněním člověka došlo k usmrcení zvláště chráněného živočicha. Mrtvé vlče bude podrobeno pitvě, která možná ukáže, jak přišlo o život.

„Pochopitelně si uvědomujeme složitost soužití vlků a místních hospodářů. Kromě aktivního kontaktu s nimi se neustále snažíme hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci ještě zlepšovat. Vyvinuli jsme aplikaci, díky které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde je pasou, aby se měli možnost účinněji postarat o svá stáda. Pomáháme jim i s dotacemi na zabezpečení pastvin. Statistika nicméně ukazuje, že zájem vlků o hospodářská zvířata není velký, což odpovídá odborným studiím. V letošním roce do 6. července jsme zaznamenali 12 útoků,“ uvedl Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP.

Při setkání s vlkem je třeba obezřetnosti, protože vlk je divoká šelma.  Návštěvníkům Krkonoš se doporučuje, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Tamní ochránci přírody důrazně žádají návštěvníky, aby nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem potravy, je to nejhorší, co lze udělat vlkům i vzájemnému soužití.

Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor a neuzavřít mu možnost utéct. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj člověk představuje hrozbu, ve dne hůře vidí. K jeho zaplašení stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby člověka vlk slyšel. Vlk má své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy.

Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se postupně vrací a plní svou roli predátora. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy. Právě na území KRNAP je možné očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému příslušného místa k jejich životu.

(hyš-tz)
redakce@prirodatv.ct
Foto: Správa KRNAP