Rušení meliorací v přírodní rezervaci Maršálka soutěží o cenu sympatie
2. 8. 2024
Vzácné tolije, orchideje prstnatce a tajemní plži vrkoči zde nyní mají vhodné podmínky a šíří se. Investorem byla Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. Revitalizace Maršálky je nyní ve finále soutěže Adapterra. Vlastimil Peřina z AOPK ČR v této souvislosti uvedl, že si ochránci přírody doslova splnili sny, protože ještě začátkem 50. let minulého století bylo jedno z největších tokanišť tetřívka obecného na Vysočině.
„Během kolektivizace však bylo několik pozemků v okolí převedeno na ornou půdu av šedesátých letech byla zkáza dokonána plošným odvodněním rozsáhlých ploch systematickou drenáží. Tetřívek zmizel as ním i další chráněné druhy. Věděli jsme, že pro oživení místa je potřeba vrátit vodu tam, kam patří,“ řekl Peřina. Nejprve proběhla detailní analýza včetně využití dálkového průzkumu země. Měření bylo velmi přesné, díky tomu každé kopnutí do země vedlo k nalezení melioračních trubek.
Hlavní svodné drény se vykopaly bagrem, zemina se promíchala se střepy z rozdrcených trubek a následně se zahutněná vracela na místo. Staré zahloubené napřímené koryto, které rychle odvádělo vodu, bylo vyplněno jílovitou zeminou, aby se voda vrátila na povrch, zpomalila a sytila okolní louky. Potvrdilo se, že když se podaří narušit staré meliorační podpovrchové kanály, které z krajiny vodu rychle odvádějí, efekt nastane skoro okamžitě. Voda se zpomalí, sytí půdu, odtéká postupně.
„V České republice byla odvodněna více než čtvrtina zemědělského půdního fondu - přes milion hektarů. Významně postižena byla prameniště podobná jako v lokalitě Maršálka. Protkaly je kilometry trubek a funkce těchto přirozených vodních rezervoárů byla zničena či výrazně poškozena. Rušení odvodnění je proto v České republice, kdy dorazíme do republiky dnes klimatických změn, aktuální téma. Revitalizace pramenišť je navíc levnější a účinnější než stavba poldrů či protipovodňových zdí,“ vysvětlil Pavel Pešout z AOPK ČR.
Celková revitalizovaná plocha je 5,76 hektaru, celková délka odkrytí a předrcení svodných drénů činí 645 metrů a délka rušeného zahloubeného koryta 247 metrů. Vznikla tu i soustava šesti neprůtočných tůní o celkové ploše 2092 metrů čtverečních, lišících se rozsahem vodní plochy, hloubkou, členitostí a sklonem břehů.
Nové tůně hned po dokončení prací obsadili obojživelníci, vážky a mnoho dalších druhů hmyzu, zahnízdila tu vzácná bekasina otavní a kulík říční. To ochránce přírody samozřejmě těší, ale velkou radost mají i ze zájmu místních lidí. Maršálka tedy může sloužit jako učebnice pod širým nebem. „Budeme rádi, když nás lidé, které naše práce zaujala, v soutěži podpoří svým hlasem,“ dodal Peřina. Náklady projektu revitalizace přírodní rezervace Maršálka činily 2 240 919 korun a byly hrazeny z Operačního programu Životní prostředí.
(hyš-tz)
redakce@prirodatv.cz
Foto Zuzana Růžičkov á