Pátek

23. února 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Krkonošské mokřady jsou unikátní a důležité nejen pro českou přírodu

5. 2. 2024

Krkonošské mokřady jsou unikátní a důležité nejen pro českou přírodu 8 snímků
Mokřady jsou unikátní ekosystémy. Ty krkonošské jsou obzvláště cenné a Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se je snaží aktivně obnovovat. V původním bezlesí Krkonoš nacházíme vrchovištní (subarktická) rašeliniště, která jsou výjimečným ekosystémem v celé střední Evropě.

Všechna jsou součástí Evropsky významné lokality Krkonoše a Ptačí oblasti Krkonoš, tedy evropské soustavy NATURA 2000, s výskytem řady chráněných druhů a pro evropskou přírodu klíčových přírodních stanovišť. Vrchovištní rašeliniště na území Krkonoš (Úpské a Pančavské rašeliniště, Hraniční louka) jsou zařazena na seznam mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, s polskými rašeliništi tvoří dokonce přeshraniční ramsarskou lokalitu. 

Kromě klasických rašelinišť v Krkonoších jsou také rašelinné a podmáčené smrčiny, do podoby v minulosti značně zasáhl člověk, odvodnil je. Důvody se v různých časových obdobích lišily. Na přelomu 18. a 19. století to byla snaha předků rozšířit lesní porosty jako zdroj dřevní hmoty pro důlní činnosti, později pro sklářství a další potřeby rozvoje průmyslových odvětví. Odvodňování v 80. a 90. letech minulého století bylo snahou obnovit porosty po holosečných těžbách jako následek emisního spadu a odumírání lesů. Faktem ale je, že odvodněním se snižuje hladina spodní vody, dochází ke zlepšení eroze a odnosu organického materiálu.

Právě na obnovu těchto rašelinných a podmáčených smrčin se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila. „Význam mokřadů si velmi dobře uvědomujeme,“ uvedl Robin Böhnisch, ředitel Správy KRNAP. I proto ve snaze zlepšit jejich stav byly v posledních letech realizovány tři velké projekty - Stabilizace významných lesních ekosystémů (2010–2014), Stabilizace vodního režimu (2014–2015) a Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP (2021–2023). „Dělá nám radost, že ve velmi krátké době je vidět, jak se revitalizované plochy mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy pro ukončení revitalizačních prací dochází k obnově mokřadní vegetace, zejména k růstu ostřic, suchopýrů a také se rozvíjejí porosty mechorostů, především společenstva rašeliníků. Obvykle už v další po obnově se stávají domovem hmyzu i obojživelníků,“ popsal změnu Böhnisch.

První dva projekty patřily k rozsáhlejším pokusům o zlepšení stavu odvodněných lesních společenstev. V posledním roce na ně navázal dokončený a zatím nejrozsáhlejší projekt Revitalizace mokřadů. V jeho první části byly přesně zaznamenány plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy společně s konkrétními postupy revitalizačních opatření. V průběhu druhé části projektu byly provedeny revitalizační zásahy na jednotlivých plochách. Na odvodňovacích příkopech vznikl systém různě velkých přehrážek.

Ty slouží ke zpomalení či zastavení odtoku vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním postupně dochází k likvidaci celého odvodňovacího systému a k následné obnově mokřadního stanoviště. „Celkově se revitalizace týkala 35 lokalit, kde došlo ke zrušení více než 40 kilometrů odvodňovacích příkopů pomocí hrazení a zahrnování,“ řekla Viera Horáková, garantka projektu, vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy KRNAP. „Řečí čísel, pokud by se zrevitalizované kanály naplnily, zadrží přibližně 120 tisíc metrů krychlových vody, což odpovídá roční spotřebě třítisícové obce, tedy třeba podkrkonošských Lázní Bělohrad,“ dodala Horáková.

Ze všech revitalizovaných ploch bylo vybráno deset, na kterých jsou aktuálně sledovány změny vegetace, hladiny podzemní vody, pH a teploty. Zachování nebo obnova přirozeného režimu mokřadních stanovišť je jedním z cílů, které si Správa KRNAP vytyčila v rámci Zásad péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou bezesporu rašeliniště. Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima.

Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 ° C, roční úhrn srážek přibližně 1500 milimetrů a souvislá sněhová pokrývka zde leží od začátku listopadu do konce dubna. Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů. Největší poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský.

V Krkonoších jsou k vidění různé typy rašelinišť. Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Největší lesní rašeliniště v Krkonoších najdeme na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi kopečky – bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky a další vegetací. Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá.

Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník se totiž na bázi postupně rozkládá a vytváří základ pro vznik rašeliny. Kromě živin z hornin, na nichž vzniklo rašeliniště, a ze vzduchu, které sem vítr nafouká, a srážkové vody, přijímají rašeliníky potravu právě ze svých rozkládajících se těl. Druhou zvláštností je schopnost rašeliníků zadržovat vodu. Dokážou pojmout až dvacetinásobek svého objemu. Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvalo by opravdu dlouho, než by rašeliniště vyschlo. Největší ohrožení pro tyto cenné lokality představují sami návštěvníci Krkonoš, pokud nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v klidných územích KRNAP. V poslední době rašeliniště ohrožuje i nástup klimatické změny spojené s výkyvy počasí v podobě delších suchých období v průběhu roku.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Správa KRNAP