Muzeum Krkonoš láme rekordy, denní návštěvnost přesahovala 800 osob

Potvrzuje se tak, že #MuzeumKrkonos se stává bezmála povinnou zastávkou návštěvníků nejvyšších českých hor. „První týdny po otevření lákalo muzeum hodně místní nebo lidi z blízkého okolí. Pochopitelně byli zvědaví, jak se změnila expozice, kterou mnozí velmi dobře znali a pravidelně navštěvovali,“ řekl Robin Böhnisch, ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP.

Podle něj je známo, že návštěvnost muzeí přirozeně stoupá v závislosti na počasí. Vývoj letošní zimy tedy muzeu přirozeně nahrává. „Svahy bez sněhu a deštivé počasí nám přivádí do Muzea Krkonoš opravdu velké množství návštěvníků, kteří hledají alternativní program k zimnímu sportu, jemuž se nemohou plně věnovat. Muzeum tím prochází vekou zatěžkávací zkouškou, ale zdá se, že až na pár technických drobností vše funguje, jak má. To, co nás ale nevíce těší, jsou nadšené reakce lidí, kteří z muzea odcházejí,“ dodal Böhnisch.

Reakce návštěvníků, jak prozradil Jakub Šimurda, ředitel Muzea Krkonoš, jsou velmi pozitivní, až nadšené, což je pro něj veliká radost. Ukazuje se totiž, že roky práce celého týmu stály za to a muzeum se můžeme těšit i praktickými náměty některých návštěvníků, co lze zlepšit. „Vnímáme je vážně a denně na různých vylepšeních pracujeme. Pobavil nás upřímný vzkaz od jednoho návštěvníka, který napsal, že to baví i ty, kdo nesnáší muzea,“ prozradil s tím, že se aktuálně intenzivně testují programy pro školy, které muzeum brzy plánuje školám nainstalovat.

Kromě očekávané vysoké návštěvnosti vrchlabského Muzea Krkonoš mají letos právě s ohledem na počasí napilno i všechny ostatní muzejní pobočky – Krkonošské muzeum v Jilemnici, Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou a lesnicko-myslivecká expozice Šindelka v Harrachově. Všude se těší na své spokojené návštěvníky.

S ohledem na tuto extrémní návštěvnost a ve snaze rozptýlit ve špičkách zájem o Muzeum Krkonoš se rozšiřuje otevírací dobu nedalekého Krtka. Nově bude pro veřejnost otevřeno od úterý do pátku od 13 do 17 hodin. „Návštěvníkům nabídneme různé hry, jako jsou krkonošská čamburína, jenga, výlet nanečisto, tvořivé dílničky, projekce filmů s krkonošskou tematikou nebo nyní nainstalovanou fotografickou výstavou Czech Nature Photo,“ přiblížil Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP.

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo už v roce 1883 přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který využil nejen o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale také o jejich ochranu a hlubší odborné poznání. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy, jenž byl poté pověřen vedením muzea. Cypers vš ak nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, kteří ve Vrchlabí působili v první polovině 19. století.

Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, avšak záměrem zřizovatelů bylo budovat institut širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu. Zde sehrál zásadní roli jeden významný dárek z řady spolku – papírenský podnikatel Pro Piette de Rivage.

Od samého založení Krkonošského muzea byl tedy zájem uchovávat přírodní i kulturně historické artefakty uchovávat region. To se nezměnilo ani po 2. světové válce, kdy bylo muzeum svěřeno do správy Klubu českých turistů. Další léta ale znamenala úpadek, jak z hlediska odborné činnosti, tak zejména z hlediska péče o objekty, kde muzeum sídlilo. Záchrana pro kolabující Krkonošské muzeum přišla roku 1966, kdy přešlo pod Správu Krkonošského národního parku.

V roce 1984 byla otevřena expozice Kámen a život, která patřila k nemodernějšímu muzejnímu expozicím v Československu. Muzeum za čtyři desetiletí navštívilo více než milion návštěvníků. Jak šel čas, expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka tehdy dožívající náhrady se snižující návštěvností pochází z roku 2008.

Muzeum uzavřelo svou bránu na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací odráží již začátek celé akce. S tavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila.

Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti tu dnes po těch téměř 15 letech stojíme na počátku něčeho zcela nového. Opět je ve Vrchlabí nová expozice, která má ambice stát se špičkou českého, možná i středoevropského muzejnictví a vlajkové lodě krkonošské ochrany přírody. Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly 318 mil ionů korun a byly složeny ze zdrojů Fondů EU a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.

(hyš-rd)
redakce@prirodatv.cz
Foto: Kateřina Svobodová, archiv KRNAP